Po několika dnech aklimatizace po Taiwanu jsme zabalili znovu kufry a vyrazili tentokrát i s Fluppy do Rakouska. Budeme mít dvě výchozí pozice, první z nich je Graz neboli Štýrský Hradec. Je to druhé největší rakouské město a od roku 1999 je jeho historické centrum zapsáno na listině světového kulturního dědictví UNESCO. Ubytovaní jsme v hezkém apartmánu Park Suites Apartmens Graz u velkého parku (má i psí vyhrazenou část), aby si i Fluppy přišla na své. Už jsme tady jednou bydleli při našem minulém pobytu v Grazu. Tentokrát máme apartmán s obří terasou v prvním patře. Soukromé parkování je zdarma, což je obrovská výhoda, navíc když jsme jen pár kroků od centra. Cesta byla v pohodě, ale dlouhá, naštěstí žádné kolony. Je to od nás skoro 500 km. Před dojezdem jsme si udělali ještě krátkou pauzu v nedalekém malebném městečku Frohnleiten, které jsme našli při minulé cestě. Má překrásné historické centrum, ale hlavně tudy protéká řeka Mur, podél které se dá krásně procházet a venčit Fluppy. Trochu jsme se lekli, jak je rozvodněná, tak snad se to nevylije. Pro naši další destinaci už je vyhlášený žlutý povodňový stupeň. Tak snad ty extrémní projevy v počasí nevezeme s sebou z Asie. 😊
Pondělí 28.7.
V pondělí ráno jsme vyrazili
do Stübingu, což je opravdu úžasný obrovský skanzen nedaleko Grazu. Patří prý
mezi deset nejlepších open air muzeí na světě. Na ploše 65 hektarů je vystaveno
dnes již 103 objektů. Na
odpoledne byly hlášeny bouřky a slejváky, které opravdu přišly, ale dopoledne
bylo krásně pod mrakem. Počasí ideál, takže jsme absolutně nechápaly, že
většinu času jsme tam byli sami. Nikde nikdo. Přišli jsme na otvíračku na devět
a první návštěvníci po nás dorazili až před polednem, takže jsme měli spoustu
času si vše pořádně prolézt a vychutnávat atmosféru.
Nejstarší budova je dřevěný sklad
obilí z roku 1452. Ve
skanzenu se nachází budovy dovezené z celého Rakouska, jsou rozděleny podle
teritoriálního původu. Najdete tu různorodé statky a zemědělské budovy, ale
také mlýn, hasičskou zbrojnici a školu s vybavením, různé lesní chaty atd.
Interiéry domů jsou včetně dobového nábytku. Můžete zde obdivovat roubenky,
doškové chalupy, hojně zastoupený je tzv. vesnický dům, jehož světnice je
postavena kolem otevřeného krbu a jež byl rozšířený ve východním Štýrsku, Korutanech
a Salcbursku. Nejzajímavějším typem je stavení bez komínu, kde se kouř dostával
ze světnice laťkovým stropem. Obilí skladované v podkroví bylo stoupajícím
kouřem vysušováno. O něco dále stojí typický tyrolský venkovský statek, přesně
jako z alpských pohlednic. Najdete tu i několik farmářských a bylinkových
zahrad, kde rostou původní druhy rostlin používané v každodenní venkovské
kuchyni či tradiční medicíně.
Šmejdění po skanzenu jsme zakončili dobrou baštou. Historický hostinec
“Zum Göller“ najdete uprostřed muzejního údolí a nabízí tradiční pokrmy ze
všech spolkových zemí Rakouska, připravované jsou podle historických receptur a
sezónních lokálních surovin. My měli tradiční štýrskou krémovou polévka s
opečeným černým chlebem a libečkem. A pak pečené vepřové maso z regionální
krkovičky s ubrouskovými knedlíčky a křenem, o kterém jsme si mysleli, že je to
kapusta. 😊 Bylo to fenomenální.
29.7.
V úterý jsme si udělali
výlet na hrad Riegersburg, který leží ani ne hodinu autem od Grazu. Rozsáhlý
hradní komplex, který je dnes ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů, se tyčí na
vrcholu vyhaslé sopky ve výšce cca 482 m a jeho
historie sahá do 12.
století. V minulosti byl důležitou
pohraniční pevností především v dobách, kdy hranice Osmanské říše byly z
oken hradu na dohled. Riegersburg má celkově 7 bran, 11 bašt, 4 kilometry
obranných zdí a 2 příkopy. Za celá staletí své existence nebyl Riegersburg
nikdy dobyt. Nejrychlejší výstup k hradnímu komplexu zajišťuje prosklený
výtah, pendlující mezi spodním parkovištěm a vstupem do hradu.
Koupili jsme si kombinovaný
lístek, který zahrnoval výtah, vnitřní a vnější prostory hradu. Interiér je
rozdělený na tři části – hradní obytné místnosti, zbrojnici a výstavu o čarodějnických
procesech. Od svých počátků vystřídal hrad mnoho majitelů, z nichž asi
nejvýrazněji se do historie hradu a okolí zapsala baronka Elisabeth Katharina
Wechsler, provdaná von Gallerová. Přezdívalo se jí „Gallerin“ nebo také „zlá
Líza. Podařilo se jí hrad rozšířit do podoby majestátní pevnosti o 108
místnostech. Na svou dobu byla však příliš průbojná a proslula četnými
konflikty s církví a sousedy. Její pověsti ještě přitížil fakt, že se nechala
rozvést se svým třetím manželem. Působení „zlé Lízy“ bylo poznamenáno honem na
čarodějnice, který v regionu probíhal v letech 1673–1675. Jsou tu vystaveny
mučicí nástroje, které se k výslechu používaly až do 18. století. První „ďáblovy pomocnice“ a jeden „pomocník“
byly ohlášeny úředníkům na Riegersburgu a následně vypukla vlna lynčování.
Živelným procesům padla za oběť řada místních obyvatel, mezi nimi také
Katharina Poldaufová, jedna ze služebných „zlé Lízy“.
30.7.
Na středu jsme měli dopředu
objednané lístky do Zotter Schokoladen Manufaktur. Rozhodně tak udělejte
online, na místě na mnoho časových slotů už vyprodáno. Šli jsme hned na devět a
byli jsme většinu času sami. Kolem desáté už začalo být přeplněno. Hned u
areálu je bezplatné parkoviště, takže se nemusíte bát, že nezaparkujete, ale
pouze ráno, pak už to je mordor 😊 Čokoláda
Zotter je známá především v německy mluvících zemích. Rodinný podnik byl
založen ve Štýrsku v roce 1987. Od počátku byl kladen velký důraz na bio a fair
trade. S více než 500 různými druhy čokolády má nyní společnost roční tržby
přes 29 milionů eur. Používá se kolem 400 různých organických složek. Čokoláda
samozřejmě není levná, ale je opravdu kvalitní a výborná. Prohlídka začíná
filmem Cesta s kakaem kolem světa. Zde se dozvíte zajímavosti o výrobě kakaa a
výrobě v Zotteru. Video má asi dvacet minut, je v němčině, ale má anglické
titulky. Zjistili jsme, že starší pán, který nás ráno přišel pozdravit, byl
„ten“ pan Zotter. Bylo to báječné. Po filmu nafasujete velkou lžíci a vydáváte
se do provozu. K degustaci je 300 vzorků, můžete sníst kolik čeho chcete. Nejprve
vnímáte čokoládu v syrovém stavu, všelijaké druhy kakaových bobů z různých zemí
původu, které můžete ochutnat. K degustaci jsou také různé druhy cukru a mléka.
Pak začne to pravé… různé čokolády, náplně, mnohé i veganské. Najdete tu
čokoládové fontány s mnoha příchutěmi, čokoládové horské dráhy. Procházíte
chodbami s průhlednými stěnami, a tak můžete zblízka sledovat proces
výroby čokolády.
Po prohlídce manufaktury vcházíte
na ekologickou farmu, která kombinuje udržitelné zemědělství s různými
aktivitami pro děti i dospělé. V „zoo“ vidíte prasata, slepice, ovce, králíci,
kozy, lamy, krávy… Některá zvířata můžete hladit a krmit. Areál je opravdu
obrovský, jezírka, odpočívárny, obchůdek, různé skulptury… Prostě program
minimálně na půl den. Líbilo se mi Zotter Cemetery, což je hřbitov
s pomníky a urnami různých druhů čokolád, které se nedostaly na pult, nebo
nezvládly prodejnost. Vymazlené do posledních
detailů. A na závěr pak samozřejmě obchod, kde si můžete nakoupit vše, co jste
celý den ochutnávali. Mají tu produkty i z eko farmy.
31.7.
Ráno jsme vyrazili na zámek
Eggenberg. Prošli si zámecký park (vstup je zpoplatněn) a v deset šli do
muzeí a zámeckých pokojů. Zámecký park Eggenberg je rozlehlý areál navržený v
anglickém stylu a je jednou z nejvýznamnějších zahrad v zemi. V parku jsou
cenné stromy a romantické zahrady. Z barokní formální zahrady knížat Eggenberků
zůstalo jen několik stop. Dnes se zámecký park prezentuje jako krajinářský park
z období romantismu. V ceně vstupenky máte archeologické muzeum, obrazárnu
se starými mistry, 24 reprezentačních pokojů a mincovnu.
Oproti minulé návštěvě Eggenbergu
(dva roky zpátky) zrušili komentované prohlídky a procházíte si vše sami, jak
já se radovala, že budeme moci reprezentační místnosti a Planetární sál
prohlížet dlouho. Hm, ukázalo se, že kurátor výstavy je blázen. Místnosti byly
zatemněny tak, že i sklep je slunné místo, skryli většinu inventáře a zámek je
letos přeměněn v hlavní scénu expozice STEIERMARK SCHAU 2025 s tématem
„Ambition & Illusion“ – slaví se 400 let přestavby a rozkvětu rodu
Eggenbergů, výstava potrvá až do listopadu 2025. Ó, jaké máme štěstí. No nic,
počkáme, až se zase vrátí vybavení a půjdeme na prohlídku v budoucnu
znovu. 😊Reprezentační
(VYBAVENÉ!!!) místnosti jsou totiž jinak unikátní. Cyklus 24 reprezentačních
místností s původním zařízením ze 17. a 18. století je jedním z
nejvýznamnějších souborů historických interiérů, které Rakousko má. Málokdy se
tak zcela a nerušeně zachoval interiér srovnatelné umělecké kvality. Původní
nástropní malby ze 17. století zůstaly při úpravě v 18. století nedotčeny. Tak
příště 😊 Aspoň že
muzea zůstala normálně osvětlena.
Dali jsme si výborný oběd v tradičním hostinci u Rudolfa, který je hned u zámku Eggenberg, a pak se strhla taková průtrž, že by i Korea na ni byla pyšná. Po bouřkách jsme se ještě odpoledne podívali do Österreichischer Skulpturenpark, což je venkovní muzeum moderní a současné skulptury, které se nachází v Premstätten. Nabízí návštěvníkům možnost prohlédnout si sbírku 80 děl převážně rakouských a mezinárodních sochařů v krásné krajině. No… bylo to zvláštní. Ale krajina je opravdu pěkná! 😊
1.8.
Poslední den v Grazu jsme se
prošli po známých místech. Ráno jsme si vyjeli na vrch Schlossberg, na kterém
od 12. století stával hrad později přebudovaný na pevnost. Z původních staveb
mnoho nezbylo, ale dochovaly se alespoň dvě věže. Je odtud krásný výhled na
město. Pak jsme si prošli Hlavní náměstí (Hauptplatz) s radnicí, která byla
původně renesanční. Její klasicistní vzhled pochází z 19. stol. Střed náměstí
zdobí kašna arcivévody Johanna vytvořená roku 1878 jako jeho pomník.
Hned za radnicí se nachází velká
budova Zemského domu (Landhaus) s krásným renesančním nádvořím s arkádami. V
rohu nádvoří stojí kašna s bronzovým manýristickým zastřešením z roku 1590. Na
Landhaus navazuje zbrojnice, která byla postavena v 17. století a je největší
historickou zbrojnicí na světě. Za jejími zdmi se ukrývá rozsáhlá sbírka
historických, převážně barokních zbraní a zbrojí z období třicetileté války
(1618–1648). Díky svému rozsahu se tato expozice stala největší expozicí zbraní
z 16. a 17. století na světě. Dnes by všechna ta výzbroj stačila k vyzbrojení
armády čítající zhruba 24 000 mužů. Další vládní budovou je Grazer Burg. Tento
starý palác je proslulý svými dvojitými točitými schodišti z 15. století, která
se scházejí v každém patře a vytvářejí tak bizarní optický klam. Nahlédli jsme
i do Katedrály svatého Jiljí, které se také říká Grazer Dom. Zrovna tu probíhal
nácvik večerního koncertu s varhanami. V těsném sousedství se nachází i
známé Mausoleum s ostatky císaře Ferdinanda II., zastřešené velkou zelenou
kopulí.
