USA 2022 - Boston I. - ubytování Revere Hotel, Boston Common, Boston Public Garden

V pátek 22. 7. nás čekal přejezd z Rhode Island do Bostonu, který byl posledním místem pobytu na naší americké cestě. Cesta byla trochu šílená, ono řídit v Bostonu je opravdu intenzivní zážitek. Vlastně už jen dostat se do Bostonu bylo o nervy. Udělali jsme si zastávku v Providence, což je hlavní město Rhode Island. Zaparkovali jsme na hlídaném parkovišti a chtěli jsme si projít centrum. Ale necítili jsme se ani trochu bezpečně, všude špína a hodně divných lidí, že jsme si nakonec dali jen kávu na AMTRAK nádraží a rozhodli jsme se odjet do Bostonu dříve. Hotel jsme vybírali tentokrát nejen podle umístění a ceny, ale roli hrálo i to, že autopůjčovna Hertz, z které jsme měli půjčené auto, měla pobočku jen pár desítek metrů od něj, tak jsme nemuseli řešit, jak se po vrácení auta dostaneme i s kufry na hotel. Vzhledem k tomu, že Boston má metro (tady mu říkají Charlie), tak jsme auto vraceli hned po příjezdu do města a zbytek pobytu jsme využívali hromadnou dopravu. Koupili jsme si týdenní permanentku na metro a hodně taky chodili pěšky. Ubytováni jsme byli v hotelu Revere Boston Common v Divadelní čtvrti, asi dvě minuty chůze od parku Boston Common. Pokoj jsme měli v 18. patře, a dokonce s balkónem. K tomu opravdu velká vana a lednička, což byl příjemný bonus, protože v recenzích si hodně lidé stěžovali na to, že by se na pokoji hodila lednička, která ovšem nebyla v popisu vybavení pokoje. :)  Překvapilo nás, že je Boston po všech stránkách mnohem dražší než New York. To nebylo ale všechno. Nemilé překvapení pro Štěpána bylo, že tento hotel se absolutně nechoval fair ke svým zákazníkům. Dvakrát mu strhli celou částku za pobyt, jednou při příjezdu + nějakou jistinu a pak totéž při odjezdu. A neměli se vůbec k tomu, aby neoprávněně inkasované peníze vrátili, Štěpán jim nakonec musel už hrozit právníkem. Nakonec to zpět poslali až po týdnech. Ještěže to byla naše poslední velká zastávka na cestě, stát se to na začátku, neměli bychom dost peněz na kartách pro hotelové platby. Takže bohužel ve výsledku hotel doporučit nemůžeme, i když během pobytu se nám tam líbilo.   

Providence

výhled z pokoje

Něco málo informací z historie z netu (idnes, novinky, wikipedie...): Boston je hlavním městem Massachusetts a leží u ústí řeky Charles, která tvoří jeho severní hranici a odděluje Boston od Cambridge. Původně malá plocha poloostrova, kde stálo historické město, se do roku 1900 ztrojnásobila zavážením močálů a mělčin a město se rozšířilo. Město bylo založeno 17. září 1630 puritány z Anglie. Své jméno dostalo podle města Boston v hrabství Lincolnshire, odkud několik prominentních prvních kolonistů pocházelo. Sehrálo důležitou roli v boji o nezávislost. Bostonští obyvatelé odmítali poslušnost Anglii a placení daní. Poté, co Anglie vyslala čtyři tisíce vojáků, situace eskalovala 5. března 1770 tzv. Bostonským masakrem. Symbolem odporu bylo i tzv. Bostonské pití čaje, kdy povstalci 16. prosince 1773 naházeli kompletní náklad čaje do moře. Anglie reagovala uzavřením přístavu a zbavením kolonie Massachusetts samosprávy. Nakonec 4. července 1776 došlo k podepsání Deklarace nezávislosti a založení konfederace 13 kolonií. Původně anglické obyvatelstvo doplnili nejprve Irové a Italové, později imigranti z celého světa. Město se stalo velkým uzlem husté železniční sítě, vznikly zde první mrakodrapy a roku 1897 zde zahájilo provoz první metro v USA. Bostonu se přezdívá „Atény Ameriky“ pro vysokou vzdělanost obyvatelstva a množství vzdělávacích a výzkumných institucí.

Při vstupu do parku má sochu Edgar Allan Poe a jeho Havran 😊

Doslova pár metrů od hotelu byly dva parky, Boston Public Garden a nejstarší park Ameriky, Boston Common, který vznikl již v roce 1634 a v té době fungoval jako polní tábor Britů. Začíná tu i legendární Cesta svobody. V parku byly i vstupy do metra, což bylo příjemným objevem  na místě. Boston Public Garden je součástí tzv. Emerald Necklace (smaragdový náhrdelník), což je vlastně řetěz parků a kanálů ve tvaru písmene U. My jsme sem chodili každý den ráno a užívali si, že ještě není vedro k zalknutí, protože prvních pár dní nás tady zastihla největší vlna veder v USA, teploty ve stínu byly hodně přes 40 stupňů a k tomu vražedná vlhkost. Dost nám to pobyt znepříjemnilo a museli jsme hodně omezovat odpolední program, protože se to nedalo zvládat. Já jsem dokonce jeden den odpoledne zkolabovala z vedra a totálně odpadla. Ráno to ale bylo ještě snesitelné. V parku je malá laguna, po které se prohánějí šlapací labutě, které si tu můžete pronajmout. 

Začátek Cesty svobody

Nachází se zde i velmi populární sochy kachniček, které byly inspirovány knížkou Make Way for Ducklings. Tu napsal a ilustroval Robert McCloskey. Kniha vypráví příběh o páru divokých kachen, ty chovají své potomstvo kachňat na ostrově v laguně v Boston Public Garden. :)

USA 2022 - Cape Cod - Provincetown, Nauset, Three Sisters, Nobska Ligthouse, JFK Hyannis Museum

Cape Cod (Tresčí zátoka) je určitě místem, které nás velmi překvapilo. Vlastně jsme úplně nevěděli, co od toho čekat. Chtěli jsme na jednodenní výlet z Rhode Islandu, ale četli jsme celkem šílené příběhy, jak lidé stojí hodiny ve frontě na cestě, protože je to velmi populární letní dovolenkové místo a cesta je v podstatě jen "tam a zpět" bez možnosti nějak uhýbat. Vyjeli jsme brzy ráno a žádné kolony se nekonaly. Asi jsme měli štěstí, protože při návratu zpět jsme v protisměru řidiče celkem litovali. Malinko nepříjemným překvapením bylo to, že abyste se dostali na nějakou pláž, musíte parkovat za docela velký poplatek na přilehlém parkovišti. Pláže jsou součástí národního parku a do toho se v USA vždy platí vstup. Tady to bylo, myslím, 25 dolarů na auto. Je jedno, jestli se zdržíte minutu na fotku a nebo celý den. Je to nepříjemné, kdyby měli hodinové sazby, problém by to nebyl, ale takhle se to nevyplatí, pokud nechcete na pláži trávit víc času. A taky pokud se sem chystáte třeba v poledne, pravděpodobně už vůbec nezaparkujete, parkoviště jsou opravdu malá. Naštěstí ráno tam nebyl nikdo, kdo by poplatky vybíral, tak jsme si jednu z pláží vychutnali zdarma. :) Jen u vstupu byla obří cedule s varováním před žraloky, v té době totiž brousili kolem a došlo k několika napadením. Race Point Beach bez lidí se nám moc líbila. U pláže je umývárna, převlékárna a sociální zařízení.

Ne netu jsme se dočetli, že Cape Cod je nejvýchodnější částí státu Massachusetts. Je to poloostrov, který byl v roce 1914 přeťat kanálem, který výrazně zkrátil lodní cestu mezi Bostonem a New Yorkem. S pevninou je spojen dvěma mosty. Je to velmi oblíbené místo pro dovolenou. Je to také tím, že Cape Cod má velice mírné podzimy a teplo je zde daleko déle než ve vnitrozemí. Je to dáno Atlantským oceánem, který ho obklopuje. 

CAPE COD NATIONAL SEASHORE

Další naší zastávkou bylo městečko Provincetown (P-town), kde poprvé přistáli Otcové poutníci na lodi Mayflower, než se vydali dál. Podařilo se nám zaparkovat přímo v centru a užili jsme si příjemné dopoledne s kupodivu dobrou kávou v místním bistru. Nad městem se tyčí 75 m  vysoká žulová věž Pilgrim Monument, která byla postavena ve stylu italská zvonice. Nahoru jsme ale nešli, bylo ještě zavřeno. Každoročně se P-townu v srpnu pořádá "gay karneval" a městečko má příjemně uvolněnou atmosféru. Je to tu krásně barevné, vypravují se odtud výlety za pozorováním velryb a já vím, že se sem znovu podíváme 😊 

Trochu omylem jsme zavítali do umělecké uličky, kde stěny zdobily výjevy z Alice in Wonderland v kombinaci s náboženskými a milostnými motivy. Prostě Provincetown. :)

A protože je na Cape Cod 17 majáků, udělali jsme si u nich zastávku také. Podívali jsme se postupně k majáku Nauset, pak ke Three Sisters a k majáku Nobska.

Three Sisters

Maják Nobska Lighthouse se nachází u města Falmouth na Cape Cod. Původně dřevěná konstrukce byla postavená už v roce 1828 a později byla nahrazena kovovou konstrukcí. Maják je stále funkční, jen byl automatizován v roce 1985. Hned vedle stojí původní dům majitele majáku.

A naše poslední zastávka na Cape Cod byla v malém městečku Hyannis, kde se nachází slavné muzeum amerického prezidenta J. F. Kennedyho. V muzeu je spousta fotek snad v té době šťastných vzpomínek, manželé Kennedyovi to tu milovali. Do muzea nám platila Go Boston karta, kterou jsme si tu aktivovali, protože následující den nás už čekal přesun do Bostonu.