Rakousko 2023 - skanzen Stübing

 

Když se řekne skanzen, našince napadne hned Rožnov, ale po návštěvě Grazu už navždy budeme říkat Stübing. Toto obří muzeum v přírodě leží nedaleko Grazu a celý areál se rozkládá na více než dvou kilometrech, nachází se zde 97 objektů a my tu strávili několik příjemných hodin. Naše poznávání jsme zakončili v místní hospůdce, kde jsme si dali oběd. Štěpán měl pstruha a já kapustu s vepřovým masem. Ve skanzenu se nachází budovy dovezené z celého Rakouska. Nejstarší jsou již ze 17. století. Přeneseny sem byly nejen architektonicky různorodé statky a zemědělské budovy, ale také mlýn, škola a lesní chaty. Interiéry domů jsou včetně dobového nábytku, ilustrují tak krásně život v dobách minulých. Můžete zde obdivovat roubenky, doškové chalupy, hojně zastoupený je tzv. vesnický dům, jehož světnice je postavena kolem otevřeného krbu a jež byl rozšířený ve východním Štýrsku, Korutanech a Salcbursku. Nejzajímavějším typem je Rauchhaus ze Siezenheimu u Salcburku, stavení bez komínu, kde se kouř dostával ze světnice laťkovým stropem. Obilí skladované v podkroví bylo stoupajícím kouřem vysušováno. O něco dále stojí typický tyrolský venkovský statek, přesně jako z alpských pohlednic. Představuje jej Hansler Farm z Alpbachu, velká čtvercová stavba, soustředící jak stáje pro dobytek, tak obytnou část v jeden celek. Na vzdáleném konci skanzenu stojí Bregenzerwald Alphütte, kde se vyráběl a skladoval přes léto sýr, než byl na podzim dopraven do údolí.

Rakousko 2023 - Graz- Kunsthaus, Murinsel, Glockenspiel, Landhaus, Schlossberg, Mausoleum, Grazer Burg, Štýrská zbrojnice, zámek Eggenberg

Toulky Grazem... Uměle vytvořený ostrov Murinsel, který je vlastně takovou lodí upoutanou k oběma břehům řeky lávkami. Vypadá jako lastura, večer svítí barevně a uprostřed má malý amfiteátr a kavárnu.

Jen tak…. barev není nikdy dost...

Kunsthaus je budova ve tvaru modré bubliny s průduchy a je nazývána také jako Friendly Alien. Má představovat živou hmotu, a to nejen svým tvarem, ale také světelnými a zvukovými efekty. Jiným zase připomíná zvíře nebo mrak na obloze. Projektovali ji Peter Cook a Colin Fournier. Je to muzeum moderního umění. 

Já mám muzea ráda, dokonce i moderní umění, ale to, co nás čekalo uvnitř, byl opravdu špatný vtip. Asi modernímu umění prostě nerozumíme. Americká muzea, jak mi chybíte… No… co k tomu říct, nádherná architektura i vnitřní prostor a super vyhlídka z posledního patra. Ještě že nám tu platila kombinovaná vstupenka, kterou už máme z jiných vstupů, protože při představě, že zde zaplatím vstupné a uvidím to, co uvidím...

výhled z muzea

Glockenspiel je místní orloj a zvonkohra s otáčivými figurkami hospodyně a opilého hospodáře, který sloužil jako reklama k nalákání návštěvníků místní prodejny lihovin. Figurky se objeví 3x za den, my je stihli v 11:00.

Hauptplatz a původně renesanční radnice, dneska má klasicistní podobu. Před ní stojí kašna arcivévody Johanna vytvořená roku 1878 jako jeho pomník. Kolem náměstí se dochovaly i domy s krásnou fasádou. Vyniká zejména tzv. Malovaný dům. Fresky na jeho fasádě představující řecké a římské bohy vytvořil barokní malíř Johann Mayer v roce 1742. Před radnicí bylo pískoviště, které mělo simulovat pláž. Probíhala tu i výstava soch z písku.

 

Další typickou památkou v Grazu je Landhaus, bývalé sídlo zemského sněmu patří k nejvýznamnějším renesančním budovám střední Evropy. Charakteristická jsou umělecky zdobená oblouková okna, vzdušné ochozy a třípatrový arkádový dvůr. V rohu nádvoří stojí kašna s bronzovým manýristickým zastřešením z roku 1590. Dnes tady sídlí krajský sněm.

Dominantou Grazu je vrch Schlossberg, na kterém od 12. století stával hrad později přebudovaný na pevnost. Pevnost sloužila až do roku 1809 a nebyla nikdy dobyta silou. Najdete tu zvonici, muzeum, kavárnu, studnu, čínský pavilón a samozřejmě slavnou Hodinovou věž. Dnes její ručičky ukazují čas opačně. Došlo k tomu tak, že dříve měla věž jen jednu velikou ručičku, která ukazovala hodiny. A když pak namontovali minutovou ručičku, nemohla být větší než hodinová, protože se na věž nevešla. Zůstala menší. A tak vypadá, že čas je opačně. Na vrch můžete jít pěšky nebo pozemní lanovkou, my jeli proskleným výtahem nahoru a dolů šli pak pěšky. Jsou odsud krásné výhledy na město.

Hned vedle Katedrály svatého Jiljí (ta byla bohužel v době naší návštěvy zavřená) se nachází Mausoleum s ostatky císaře Ferdinanda II. Vstup je sem zdarma. Abyste viděli sarkofág, musíte se nahnout přes okraj „studny“, uvidíte tak do podzemního prostoru, kde se ostatky nachází. Ferdinand II. je ten, kdo nařídil popravit 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře.

Grazer Burg je místem, kde dnes sídlí štýrská vláda, ale lze se sem bez problémů dostat. Najdete tu pěkný park, ale hlavně všichni hledají unikátní dvojité točité schodiště, které bylo postaveno na konci 15. století za Maximiliana I. Habsburského. My jsme se do komplexu dostali nějak bokem a nemohli jsme věž najít, nakonec pomohla ochotná úřednice, které jsem ukázala obrázek toho, co hledáme. Dvě točitá kamenná ramena schodiště hradní věže se rozbíhají do opačných směrů, aby se zase spojila, vytváří tak krásný optický klam, který místy působí až bizarně. Schodiště je vnímáno jako symbol věčnosti nebo také jako obraz koloběhu rozcházení a znovu sblížení, smíření.

V těsné blízkosti renesančního nádvoří Zemského domu se nachází Štýrská Zbrojnice (Landeszeughaus). Ukrývá rozsáhlou sbírku historických, převážně barokních zbraní a zbrojí z období třicetileté války (1618–1648). Má přes 30.000 předmětů. Díky svému rozsahu se tato expozice stala největší sbírkou zbraní z 16. a 17. století na světě. Dnes by všechna ta výzbroj stačila k vyzbrojení armády čítající zhruba 24 000 mužů.

Velkým, a hlavně příjemným překvapením pro mě byla návštěva zámku Eggenberg v Grazu. Zámek byl postaven v 1. polovině 17. století pro rod Eggenbergů, iniciátorem stavby byl Johann Ulrich. Je zapsán na seznamu UNESCO. V čem je tak unikátní? Bel Étage z Eggenberského paláce se od 18. století téměř nezměnil, je zařízený původními exponáty ze 17. a 18. století, nábytkem, tapisériemi a dekoracemi. Kombinuje baroko a rokoko a nikdy nebyl modernizován. Prostě to tu zůstalo všechno (teda něco rozkradli Rusové/nejvíc karetních stolků), ale většina se dochovala. A to je opravdu výjimečné. Naprosto vše na zámku je nějak spojeno s astronomií a mytologií. I počet oken (365), 24 reprezentačních místností – vše souvisí s časovými obdobími – týdny, dny, hodinami, měsíci apod. Šli jsme na prohlídku v angličtině (my a jedna italská rodina) a měli pokoje luxusně opravdu jen pro sebe. Rozhodně doporučujeme jít i dovnitř, pokud sem zavítáte. Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park. V pokojích se nesmí fotit, tak koláž je z oficiálních fotek zámku. Součástí zámku Eggenberg je několik muzeí. My se byli podívat ve Staré galerii, ve které na nachází sbírky od středověku až po renesanci a baroko. Stojí za to.

V Grazu jsme si koupili nový kávovar, přešli jsme na Nespresso. Takže jsme si udělali zásobu kapslí všeho druhu. :) A bylo smutné, že kávovar i kapsle vycházely v Rakousku o dost levněji než u nás.