Kambodža - Angkor Wat

ANGKOR WAT

            Angkor Wat je symbol celé Kambodži (je zobrazován na bankovkách i vlajce) a byl vystavěn až jako jeden z posledních ze všech okolních staveb v první polovině 12. století (v duchu i dnes udržované zásady ohromovat a překonávat velkolepostí stavby již stojící) a to za vlády Súrjavarmana II. Na jeho stavbě pracovala 300 000 dělníků a 6000 slonů. Zasvěcen byl bohu Višnuovi a později byl přeměněn na buddhistický chrám a tím je i dodnes. O účelu jeho výstavby se však spekuluje – názory začínají u chrámového mauzolea, pokračují přes astronomickou observatoř a končí u modelu nebeské stáje boha Indry. Angkor byl údajně vystavěn bez použití jakýchkoli pojiv ze dvou druhů pískovce a ztuhlých a rozřezaných částí zdejší zeminy – lateritu. Pískovcové kvádry byly údajně na místo samé dováženy na vorech po řece Siem Reapu, která také tvoří široký vodní příkop kolem celého areálu. 

pohled na Angkor Wat při svítání

 Angkor Wat spojuje dva základní plány khmerské architektury, chrámový vrch a chrám s galeriemi. Snad má představovat mýtickou horu Méru, což je v hindské mytologii domov bohů. Uvnitř chrámového příkopu a vnější zdi dlouhé 3,6 km jsou tři pravoúhlé galerie, každá vyvýšená nad tou předchozí. Uprostřed chrámu stojí pět věží rozestavených do tvaru pětky na hrací kostce. Na rozdíl od většiny chrámů v Angkoru je Angkor Wat obrácen na západ, přičemž existují různé názory na důvod tohoto směrování (odborníci se domnívají, že byl zamýšlen jako hrobka). Novodobého jména Angkor Wat se užívá od 16. století a lze jej přeložit jako „městský chrám“.  

 Vnější obvodová zeď o délce 1024 x 802 m a výšce 4,5 m je dále obehnána 190 m širokým pásmem lesnaté plochy a vodního příkopu. Přístup k chrámu je možný po lávce na jihu a po pískovém náspu na západní straně. Na každé světové straně se u vstupu do samotného chrámu nachází malá vstupní budova, tzv. gopura. Největší je západní se třemi polorozpadlými věžičkami.  Vedení cest a rozměry vstupních bran jednotlivých gopur naznačují, že byly využívány jako tzv. „sloní brány“, jelikož jejich rozměry byly vybudované tak, aby jimi tato mohutná zvířata prošla. Strop mezi pilíři je zdoben motivy lotosových květů, západní zdi jsou osazeny reliéfy tančících postav, východní zdi jsou dekorovány balustrádovými okny a reliéfy mužů vzpínajících se na divokých zvířatech.

 

Po kamenném mostě z masívních bloků pískovce se dostaneme k hlavní bráně a k první vnější galerii, která je zdobena reliéfy. Je možné vidět tančící apsary. Nebeské tanečnice z hinduistické mytologie. V khmérské architektuře byl tento prvek používán často. Byl charakterizován důrazem na lehkost pohybu tanečnic bohatě zdobených šperky a s ukázkou jejich účesu. V západní vstupní věži gopuře se nachází socha boha Višnu.

Odsud se otevírá hlavní pohled na pověstný chrám. Do výše cca 70 metrů se tyčí hlavní věž uprostřed, kterou obklopují čtyři další o něco menší věže. Vytváří se tak krásný symetrický obraz, který má zpodobňovat bájnou horu Meru, sídlo bohů. Tvar věže pak připomíná lotosový květ. 

Od hlavní brány následuje další téměř 500 metrů dlouhý chodník
k samotnému vchodu do chrámu. Přístupová cesta je dvakrát delší než průčelí chrámu. Byla schválně vybudována tak, aby z hlediska perspektivy ještě více vynikla impozantnost chrámu a příchozí spatřil chrám v jeho plné kráse. V okolí se nachází další stavby, např. knihovna.

Chrám má rozlohu 235 m2 a chrámové průčelí dosahuje šíře 187 metrů.
Samotný chrám je tvořen třemi vysokými stupni, na jejichž obvodových zdech jsou pečlivě vytesané basreliéfy - série výjevů z eposu Mahabharáta i Rámajána, triumfální bitvy královského vojska, vyobrazení nebe a pekla, bitva bohů
a démonů a další bohové v jiných příbězích.