Drážďany a okolí

Je to už nějakou dobu, co jsme se rozhodli využít prodlouženého víkendu (27.9. -30.9.2012) a vyrazili na obhlídku Drážďan. Největším zádrhelem se ukázala nedostavěná polská dálnice, s čímž se nehodlala smířit naše navigace... :) Nakonec to klaplo a kličkování v drážďanském centru už pro nás byla hračka. Bydleli jsme přímo u Zwingeru a krásně si užili i zářijové slavnosti. 

 chodba jako baletní studio...

Frauenkirche je protestanstký barokní kostel v centru Drážďan tyčící se na náměstí Neumarkt v samém srdci města. Jeho dramatická minulost je spojena více než cokoliv jiného se smutnou historií celého města, které se na konci druhé světové války stalo evropskou Hirošimou. Vedle tisíců lidí se Chrám Panny Marie tehdy stal obětí brutálního bombardování a musel být složitě obnoven do dnešní podoby. První kámen budoucího svatostánku byl položen roku 1726 dle návrhu mistra německého barokního stavitelství George Bähra. Vytyčeného cíle dosáhli po Bährově smrti jeho následovníci o osmnáct let později a zejména díky nápadné zvonovité střeše tak výrazně obohatili siluetu milovaných Drážďan. Do druhé světové války kostel přečkal bez úhony a pilně naplňoval své poslání - pak však přišla pohroma. Spojenecké letectvo zaútočilo 13. února 1945 na Drážďany a zasypalo jejich ulice tunami smrtících bomb, po kterých zbyly z mistrovských barokních staveb jen sutiny. Frauenkirche nálet přežil, jeho statika byla ale citelně oslabena a stavba po dvou dnech vzdoru nakonec zkolabovala. Dlouhá léta trvalo, než bylo možné zacelit jednu z nejhlubších jizev drážďanské historie. Bdělí obyvatelé města, kteří se nedokázali smířit se smutným pohledem na chátrající torzo kostela, shromáždili všechny zbytky stavby, kameny pečlivě očíslovali a umožnili tak zahájit kompletní věrnou rekonstrukci. Na ní se složili lidé z dvaceti zemí světa a společně tak přispěli více než dvěma třetinama potřebné částky 180 miliónů eur. Část peněz pocházela například z prodeje hodinek osazených kamínky ze sutin kostela, přispěl také německo-americký biolog Günter Blobel, který věnoval na obnovu chrámu všechny peníze získané jako odměnu za získání Nobelovy ceny v oblasti biologie. Kvádry, které nebyly prodány, se použily do nové stavby a můžete si nyní všimnout jejich kontrastu se světlým novodobým zdivem. Rekonstrukce byla úspěšně dokončena za velké slávy a ovací roku 2005 a kostel se stal symbolem poválečné obnovy a impulzem pro další renovace po celé Evropě. Nyní je již Frauenkirche opět plně přístupný a každodenně vítá nespočet věřících i ateistů k prohlídce svých interiérů a vyhlídkové terasy, kam lze vyjet moderním výtahem.

Fürstenzug (Knížecí průvod) je drážďanskou raritou - jde o nástěnný obraz složený z porcelánových kousků, největší svého druhu na světě. Dílo se nachází v uličce Augustusstrasse, která spojuje náměstí mezi kostelem Hofkirche a drážďanským zámkem s prostranstvím za kostelem Frauenkirche. Jedná se o jednu z nejrušnějších turistických zón, kde často narazíte na pouliční umělce a "živé" sochy. Knížecí průvod je dlouhý 102 metrů a složený asi z 25 tisíců malých kachlíků z míšeňského porcelánu. Vytvořil ho umělec Wilhelm Walther v letech 1872 až 1876 původně jako fresku, která však rychle začala podléhat nepřízni počasí a zubu času, proto byla od roku 1904 po tři léta postupně nahrazována porcelánovým povrchem. Další zatěžkávací zkouškou byla pro originální výtvor druhá světová válka, po jejímž skončení byl obraz opět poničen. Naštěstí se jej podařilo dochovat a úspěšně zrestaurovat do dnešní podoby. Zobrazený průvod čítá 35 postav knížat a funkcionářů saské historie a 59 dalších osob nejrůznějšího povolání - vědců, umělců, vojáků a dalších. Je zde zvěčněno na 800 let historie dynastie Wettinů, která vládla Sasku od 12. až do počátku 20. století a impozantní dílo je tak poklonou její památce.

Další z významných kostelů města je katolický Hofkirche ležící několik metrů od břehu Labe.

 

Residenzeschloss

 

Sbírka Zelená klenba byla založena kolem roku 1560 kurfiřtem Augustem. Má pověst nejnádhernějšího a nejbohatšího muzea resp. klenotnice v Evropě. Kvůli malachitově zelenému zbarvení jednotlivých stavebních částí byla pojmenovaná jako „Zelená klenba“. Po znovuotevření v roce 2006 může návštěvník v rezidenčním zámku obdivovat nashromážděné poklady saských kurfiřtů a králů v novém lesku. Jsou zde shromážděny mistrovské exponáty šperkařského a zlatnického umění, a také drahocennosti z jantaru, slonoviny, nádoby z drahokamů a umělecké sošky z bronzu. „Nová Zelená klenba“ se nachází v prvním patře a je možné ji navštívit každý den bez předchozího objednání kromě úterý. V ní můžete obdivovat kolem 1000 nejvzácnějších předmětů z původní historické sbírky. „Historická Zelená klenba“ se nachází v přízemí. V historických prostorách jsou umístěny cenné umělecké exponáty volně na konzolách stěn a nádherných stolech. Návštěvníci si mohou vychutnat nádheru klenotnice jako souhrnného barokního uměleckého díla v jejím nejkrásnějším lesku a na vlastní oči. Za hodinu se však na tuto fascinující cestu časem může vydat jen 120 návštěvníků.

Zwinger je nabitou klenotnicí drážďanských nejcennějších uměleckých sbírek a současně výtečným dílem barokní architektonické školy. Komplex se skládá z několika budov a nádvoří obehnaného zdí s vyhlídkovými terasami, v jehož středu prýští gejzíry ze čtyř kašen. I on prodělal rekonstrukce zapříčiněné válečnými škodami a musel být nákladně restaurován.

To, co do Zwingeru láká návštěvníky nejvíce, je bezpochyby právě tato budova, kde se nyní nachází fenomenální Galerie starých mistrů (Gemäldegalerie Alte Meister). Zde je možnost ve dvou patrech budovy obdivovat díla německých, italských, francouzských a holandských malířů, mezi kterými se vyjímají taková jména jako Rembrandt, Rubens nebo Tizian. Známé jsou například obrazy benátského umělce Canaletta, který si liboval v panoramatu Drážďan. Největším magnetem je však nejcennější plátno od renesančního velikána Raffaela - Sixtínská Madonna.

Drážďanská Semperova opera leží na Operním náměstí přímo v jádru starého města hned vedle Zwingeru a naproti kostelu Hofkirche. Kromě toho, že jde už na první pohled o překrásnou novorenesanční stavbu, tak je opera vyhlášená i svou akustikou a kvalitním repertoárem a díky tomu vyprodaná na týdny dopředu. Její historie je neméně zajímavá - přečkala několik nepřízní osudu, ale vždy se rychle vzepjala a znovu nabídla svým návštěvníkům kvalitu nových představení a zaručený hudební zážitek. Proslavil ji mimo jiné známý německý skladatel Richard Wagner. První budovu opery postavil hamburský architekt Gottfried Semper a byla otevřena roku 1841. Stejný muž se zasloužil velkou měrou o podobu více staveb ve městě a byl jedním z těch, kteří utvořili tvář drážďanského centra. Hned od prvního vytažení opony byla opera velmi oblíbenou a konkurovala scénám po celé Evropě. Katastrofa nastala o 28 let později, kdy vinou nehody stavba vzplála a zmizela v plamenech požáru. Drážďany nenechaly svůj tradiční kulturní stánek dlouho v zapomnění a již po třech letech bylo divadlo vzkříšeno rukou syna Gottfrieda Sempera, Manfreda. Zatěžkávací zkouškou z nejtěžších bylo pro stavbu pak bombardování v roce 1945, které však stavba také nakonec s pomocí restauratérů přežila a mohla dále sloužit milovníkům operních árií až do dnešních dnů.

 a burčák....

podzimní slavnosti vína

Koncem 19. století tady pan Pfund prodával mléko a stal se tak bohatým, že si nechal firmou Villeroy a Boch obložit obchod ručně malovanými porcelánovými kachlemi. Celkem jich tu na stěnách napočítáte tři a půl tisíce. V roce 1998 byl ten obchod zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako nejhezčí mlékárna světa.

V malebné krajině plné rybníků leží zámek Moritzburg se svým barokním loveckým zámečkem, jedním z nejkrásnějších vodních zámků v Evropě. Díla a osobní dokumenty německé sochařky a grafičky Käthe Kollwitzové nalezneme v jejím posledním bydlišti v Rüdenhofu. Ve známém moritzburgském hřebčinci se každoročně konají populární přehlídky hřebců. Zámek Moritzburg je Vám znám jako kulisa v oblíbené pohádce „Tři oříšky pro Popelku“.

slavné Popelčino schodiště

a balíme...