Národní park Sequoia byl vyhlášen v roce 1890 a
jeho rozloha je 1635 km čtverečních. Park sousedí s národním parkem Kings
Canyon a oba jsou spravovány společně pod jménem Sequoia & Kings Canyon National Parks. Vstupné, které musíte zaplatit při vjezdu (my platili až při výjezdu, protože brzy ráno tam nikdo nebyl), vám umožňuje vjezd do obou parků a platí se vždy za auto, nikoliv za počet lidí v něm.
Hned u vjezdu do parku se objevují varovné cedule, že v parku žijí divoká zvířata, včetně medvídka baribala. Grizzlyho tu ale nepotkáte, poslední byl v Kalifornii zastřelen prý v roce 1922. V parku platí přísná pravidla co se týče krmení zvířat a uchovávání potravin. V kempech nesmějí turisté nechávat ve stanech
jídlo (nemá se nechávat ani v autě, kam se medvědi rádi vloupávají), dokonce ani kosmetiku, vše se uzavírá do železných skříní, koše se
otevírají nadvakrát, aby se do nich medvědi nedostali.
Do parku jsme opět vyrazili brzy ráno a udělali jsme dobře, protože část cesty se opravuje a funguje tu jednosměrný provoz. V sedm ráno jsme si postáli pár minut. O pár hodin později tu byly kilometrové kolony. Obecně se vždy vyplatí vyjet trochu dříve, protože národní parky jsou v létě přecpány lidmi. Tak je aspoň trochu šance v brzkých dopoledních hodinách mít trochu prostoru sám pro sebe.
Hlavní atrakcí parku jsou sekvoje, váží obvykle 600 tun,
dorůstají do stametrové výšky a běžně se dožívají 2 až 3 tisíc
let. I když jako okrasné dřeviny jsou sekvojovce
vysazovány na mnoha místech světa, nikde jinde nedorůstají takových rozměrů.
Přes svou velikost mají malé šišky. V parku je možné
vidět šišky dlouhé až 50 cm, které ovšem nejsou ze sekvojí, ale z místních
borovic. J
Tunnel Log – cca 84 metrů dlouhý a 6,4 metru tlustý sekvojovec, který při
bouři v roce 1937 spadl přes silnici v parku. Správa parku strom neodstranila, jen v něm vyřezala tunel
pro auta, která stromem projíždí.
Auto Log s parkovištěm vybudovaným na vrcholu vyvráceného stromu.
Moro Rock – žulová skála v nadmořské
výšce 2050 metrů, na její vrchol vede chodníček se schody. První dřevěné
schody nahoru byly vybudovány již v roce 1917. Na vrcholu je
malá terasa s výhledem do údolí.
Mnohé stromy v parku
nesou stopy ohně. Zajímavé je, že požáry jim vlastně pomáhají přežít. Strom chrání před zničením při požáru jejich kůra, která je měkká a
obsahuje hodně vody. Díky tomu oheň kůru, která je až 90 cm tlustá,
neprohoří. Navíc je okolí stromu požárem zbaveno obtěžujícího podrostu a popel
vytváří živnou půdu pro další rozmnožování. Dřevo sekvojovců je odolné vůči
hnilobě.
šiška borovice |
Největším stromem parku dle objemu dřeva je proslulý General Sherman Tree. Strom, pojmenovaný po generálovi vojsk Severu v americké občanské válce, je vysoký téměř 84 metrů a obvod kmene má skoro 32 metrů a zaujímá objem 1487 m3. Odhaduje se, že jeho hmotnost je 1256 tun, stáří asi 2200 let.
Crescent Meadow – sekvojovci lemovaná louka, John Muir ji nazval "Sierrský drahokam". Louka leží asi tři míle od Giant Forest. To už pršelo a dost se ochladilo. Zažili jsme déšť v létě v Kalifornii. Místní to komentovali, že nepamatují, kdy tady v létě pršelo :)
ha, srna... |
Krása!!!!!
OdpovědětVymazatJu, to byla :)
Vymazat