Rakousko 2021 - Salzburg I. část

Salzburg leží v sevření dvou hor – Mnišské a Kapucínské a je čtvrtým největším městem Rakouska a hlavním městem rakouské spolkové země Salcbursko. Od roku 1997 je na seznamu UNESCO a je znám i díky tomu, že se zde narodil W. A. Mozart. 

My si ho vybrali jako základnu na pět nocí s tím, že jsme si koupili Salzburg card, která nás opravňovala ke vstupům do řady památek (i třeba na lanovku) zdarma. Měli jsme verzi na tři dny a myslím, že už po dni a půl se nám cena za vstupy bohatě vrátila. Opravdu doporučujeme, je to výhodné a pohodlné. V rámci karty můžete využívat i dopravu po městě zdarma, ale to jsme nevyzkoušeli, raději chodíme po městech pěšky, člověk pozná i to, co by neviděl. Jediné, co mi na kartě vadilo, bylo to, že celkem nikde jste se nemohli předběhnout ve frontě, jako že máte už vstupenku... a museli jste téměř všude stát s lidmi, kteří si vstupenku teprve kupovali, u okýnka nám často vytiskli/směnili náš QR kód za klasický lístek, tak to bylo takové trochu zpátečnické. Vybavuji si, že jen na "výtah" na Hohensalzburg jsme nemuseli do fronty. V New Yorku nebo Londýně byly vždy už "spešl" fronty pro lidi s kartami, tak jen taková poznámka na okraj. Bydleli jsme kousek od centra v  Achat Hotel Salzburg Zum Hirschen, který můžeme doporučit. Nabízel možnost za poplatek parkovat v hlídaném dvoře a vybavením nám také vyhovoval. Do centra to bylo pěknou procházkou kolem řeky cca 20 minut chůze. Na nádraží to bylo také kousek a hned u nádraží je velké nákupní centrum, takže poloha ideál.     

Celkově jsme si Salzburg velmi užili a rádi se tam znovu vrátíme. Počasí nám sice úplně nepřálo, druhý den dokonce téměř celý den lilo jako z konce, ale i tak jsme toho stihli opravdu hodně. Dominantou města je pevnost Hohensalzburg, kam jsme se vydali první den hned na otvíračku, nechali jsme se vyvézt malou lanovkou na kopec a pak si pevnost prošmejdili včetně vnitřních expozic, na které platí i salzburská karta. V rámci Covid opatření jsme museli vyplňovat i formuláře pro případné trasování. Bez covid passu se do vnitřních částí nedalo dostat. Ono vlastně na spoustu míst to šlo jen s potvrzením o očkování nebo bezinfekčností. V restauracích to kontrolovali opravdu důsledně.

Pevnost Hohensalzburg je největším kompletně zachovalým hradním komplexem ve střední Evropě, její plocha včetně bašt zabírá více než 1,4 ha.  Tyčí se na nedobytné skále vysoko nad salcburským starým městem už od 11. století. Sloužila k obraně města, jako vězení i jako sklad soli. Za první světové války tu byli vězněni italští váleční zajatci a později i nacističtí aktivisté. Pevnost tu byla postavena v 11. století a nejprve šlo o skromné opevnění. Dnešní podoba pevnosti je výsledkem rozsáhlé přestavby z přelomu 15. a 16. století.

V celé dlouhé historii pevnosti Hohensalzburgu se žádnému z jejích obléhatelů nikdy nepodařilo ji dobýt. Nám se moc líbila, strávili jsme tady celé dopoledne. Ráno moc lidí nebylo, předpověď počasí hlásila déšť, ale dopoledne to ještě vydrželo, tak jsme si užili i celkový výhled na město. Už jen pro ty výhledy to stálo zato. Mně se líbila i výstava loutek, která mě tady trochu překvapila.

Z pevnosti jsme se vydali na hřbitov svatého Petra, který je prý považován za jeden z nejkrásnějších na světě. Současně je také jedním z nejstarších, protože zmínky o tomto pohřebišti sahají až do období pozdní říše římské. Ke zvláštnostem hřbitova patří katakomby vytesané do stěn mnišské hory. Pokud vlastníte Salzburg Card, máte vstup do katakomb zdarma. Ty jsou malinké a nemyslím, že by úplně stály za to, pokud byste museli platit vstup zvlášť.

Salzburg je jednoznačně spojený s Mozartem, který se zde narodil. Ve městě jsou dvě muzea: Mozartův rodný dům (tady se narodil) a Mozarts Wohnhaus – tady se pak rodina přestěhovala. Muzea nás moc neuchvátila, je to zastaralé, skleněné vitrínky s popisy. Ale pro milovníky Mozarta jistě zajímavé. V rodném domě se nesmí fotit. Ve druhém muzeu, které si procházíte s audio průvodcem, se fotit mohlo. Rodina Mozartových se zde přestěhovala v roce 1773. Suma sumarum... kdybychom neměli Salzburg card, asi bychom vynechali obě. Pokud jste ale milovníkem Mozarta, asi je nevynecháte...

Na vrcholu Mnišské hory, přímo na okraji strmé skály, se ve výšce šedesáti metrů vypíná moderní budova Muzea moderního umění, které bylo otevřeno v roce 2004. Do muzea se dostanete výtahem, který vede skrz horu. Za návštěvu stojí už jen to, že z terasy máte pak Salzburg celý před sebou. Mně se i moc líbila výstava Yinka Shonibare, Štěpán už tolik uchvácen nebyl, ale on není nikdy :)) Muzeum je v krásném moderním budově, já bych ho doporučila i pokud nemáte Salzburg card a musíte zakoupit vstup zvlášť, už jen ten výhled... achhhh.

oběd v japonské restauraci

slavné marcipánové koule

Do Starého Města jsme přicházeli vždy po slavném mostě Makarsteg, který je celý ověnčený visacími zámky. Nad ním se majestátně tyčí pevnost.

Obilná ulička (Getreidegasse) se nachází v samotném srdci Salzburgu a vede souběžně s řekou Salzach. Je zhruba 300 metrů dlouhá a už z dálky zaujme neobvyklými reklamními cedulemi z tepaného železa, které místním podnikům dodávají nezaměnitelný půvab. Domy vypadají úzké, ale táhnou se dozadu a některé mají i zahrádku. Ráno tu nikdo není, krom zásobovacích aut, kolem oběda se už nedá téměř davem protlačit kamkoli, opravdu otřesný zážitek.

i fast food má svůj štít

Z většiny průchodů jsou dnes nákupní pasáže a galerie, nejvyhlášenější je pak průchod Schatzovým domem směrem k Univerzitnímu náměstí s tržištěm, ve kterém narazíte na nádherný reliéf Madony s dítětem v náruči.