Rakousko 2023 - Graz- Kunsthaus, Murinsel, Glockenspiel, Landhaus, Schlossberg, Mausoleum, Grazer Burg, Štýrská zbrojnice, zámek Eggenberg

Toulky Grazem... Uměle vytvořený ostrov Murinsel, který je vlastně takovou lodí upoutanou k oběma břehům řeky lávkami. Vypadá jako lastura, večer svítí barevně a uprostřed má malý amfiteátr a kavárnu.

Jen tak…. barev není nikdy dost...

Kunsthaus je budova ve tvaru modré bubliny s průduchy a je nazývána také jako Friendly Alien. Má představovat živou hmotu, a to nejen svým tvarem, ale také světelnými a zvukovými efekty. Jiným zase připomíná zvíře nebo mrak na obloze. Projektovali ji Peter Cook a Colin Fournier. Je to muzeum moderního umění. 

Já mám muzea ráda, dokonce i moderní umění, ale to, co nás čekalo uvnitř, byl opravdu špatný vtip. Asi modernímu umění prostě nerozumíme. Americká muzea, jak mi chybíte… No… co k tomu říct, nádherná architektura i vnitřní prostor a super vyhlídka z posledního patra. Ještě že nám tu platila kombinovaná vstupenka, kterou už máme z jiných vstupů, protože při představě, že zde zaplatím vstupné a uvidím to, co uvidím...

výhled z muzea

Glockenspiel je místní orloj a zvonkohra s otáčivými figurkami hospodyně a opilého hospodáře, který sloužil jako reklama k nalákání návštěvníků místní prodejny lihovin. Figurky se objeví 3x za den, my je stihli v 11:00.

Hauptplatz a původně renesanční radnice, dneska má klasicistní podobu. Před ní stojí kašna arcivévody Johanna vytvořená roku 1878 jako jeho pomník. Kolem náměstí se dochovaly i domy s krásnou fasádou. Vyniká zejména tzv. Malovaný dům. Fresky na jeho fasádě představující řecké a římské bohy vytvořil barokní malíř Johann Mayer v roce 1742. Před radnicí bylo pískoviště, které mělo simulovat pláž. Probíhala tu i výstava soch z písku.

 

Další typickou památkou v Grazu je Landhaus, bývalé sídlo zemského sněmu patří k nejvýznamnějším renesančním budovám střední Evropy. Charakteristická jsou umělecky zdobená oblouková okna, vzdušné ochozy a třípatrový arkádový dvůr. V rohu nádvoří stojí kašna s bronzovým manýristickým zastřešením z roku 1590. Dnes tady sídlí krajský sněm.

Dominantou Grazu je vrch Schlossberg, na kterém od 12. století stával hrad později přebudovaný na pevnost. Pevnost sloužila až do roku 1809 a nebyla nikdy dobyta silou. Najdete tu zvonici, muzeum, kavárnu, studnu, čínský pavilón a samozřejmě slavnou Hodinovou věž. Dnes její ručičky ukazují čas opačně. Došlo k tomu tak, že dříve měla věž jen jednu velikou ručičku, která ukazovala hodiny. A když pak namontovali minutovou ručičku, nemohla být větší než hodinová, protože se na věž nevešla. Zůstala menší. A tak vypadá, že čas je opačně. Na vrch můžete jít pěšky nebo pozemní lanovkou, my jeli proskleným výtahem nahoru a dolů šli pak pěšky. Jsou odsud krásné výhledy na město.

Hned vedle Katedrály svatého Jiljí (ta byla bohužel v době naší návštěvy zavřená) se nachází Mausoleum s ostatky císaře Ferdinanda II. Vstup je sem zdarma. Abyste viděli sarkofág, musíte se nahnout přes okraj „studny“, uvidíte tak do podzemního prostoru, kde se ostatky nachází. Ferdinand II. je ten, kdo nařídil popravit 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře.

Grazer Burg je místem, kde dnes sídlí štýrská vláda, ale lze se sem bez problémů dostat. Najdete tu pěkný park, ale hlavně všichni hledají unikátní dvojité točité schodiště, které bylo postaveno na konci 15. století za Maximiliana I. Habsburského. My jsme se do komplexu dostali nějak bokem a nemohli jsme věž najít, nakonec pomohla ochotná úřednice, které jsem ukázala obrázek toho, co hledáme. Dvě točitá kamenná ramena schodiště hradní věže se rozbíhají do opačných směrů, aby se zase spojila, vytváří tak krásný optický klam, který místy působí až bizarně. Schodiště je vnímáno jako symbol věčnosti nebo také jako obraz koloběhu rozcházení a znovu sblížení, smíření.

V těsné blízkosti renesančního nádvoří Zemského domu se nachází Štýrská Zbrojnice (Landeszeughaus). Ukrývá rozsáhlou sbírku historických, převážně barokních zbraní a zbrojí z období třicetileté války (1618–1648). Má přes 30.000 předmětů. Díky svému rozsahu se tato expozice stala největší sbírkou zbraní z 16. a 17. století na světě. Dnes by všechna ta výzbroj stačila k vyzbrojení armády čítající zhruba 24 000 mužů.

Velkým, a hlavně příjemným překvapením pro mě byla návštěva zámku Eggenberg v Grazu. Zámek byl postaven v 1. polovině 17. století pro rod Eggenbergů, iniciátorem stavby byl Johann Ulrich. Je zapsán na seznamu UNESCO. V čem je tak unikátní? Bel Étage z Eggenberského paláce se od 18. století téměř nezměnil, je zařízený původními exponáty ze 17. a 18. století, nábytkem, tapisériemi a dekoracemi. Kombinuje baroko a rokoko a nikdy nebyl modernizován. Prostě to tu zůstalo všechno (teda něco rozkradli Rusové/nejvíc karetních stolků), ale většina se dochovala. A to je opravdu výjimečné. Naprosto vše na zámku je nějak spojeno s astronomií a mytologií. I počet oken (365), 24 reprezentačních místností – vše souvisí s časovými obdobími – týdny, dny, hodinami, měsíci apod. Šli jsme na prohlídku v angličtině (my a jedna italská rodina) a měli pokoje luxusně opravdu jen pro sebe. Rozhodně doporučujeme jít i dovnitř, pokud sem zavítáte. Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park. V pokojích se nesmí fotit, tak koláž je z oficiálních fotek zámku. Součástí zámku Eggenberg je několik muzeí. My se byli podívat ve Staré galerii, ve které na nachází sbírky od středověku až po renesanci a baroko. Stojí za to.

V Grazu jsme si koupili nový kávovar, přešli jsme na Nespresso. Takže jsme si udělali zásobu kapslí všeho druhu. :) A bylo smutné, že kávovar i kapsle vycházely v Rakousku o dost levněji než u nás.

Rakousko 2023 - cesta do Grazu přes Laxenburg, Semmering, Oberkapfenberg, Frohnleiten

Prázdniny Koreou ještě nekončily, a tak jsme vyrazili ještě v srpnu na pár dní s Fluppy do Rakouska. Cíl cesty byl Graz, ale chtěli jsme si cestu autem rozdělit (ty zácpy u Brna jsou fakt peklo... plus také u Vyškova... děkujeme tímto navigaci a mapy.cz za to, že Štěpán nenásledoval děj filmu Volný pád), a proto jsme dneska strávili den v Laxenburgu, který doporučujeme všemi deseti. Kousek od něj ve vesničce Maria Lazendorf jsme našli přijatelné ubytování na jednu noc. Může pes (zdarma), parkování (zdarma) a pokoj má klimatizaci, což je už bohužel v takovém létě, jako je teď, opravdu nutnost. Hotel je relativně nový, pokoje jsou jednoduché, ale na přespání to bohatě stačí.

Laxenburg leží asi 15 km jižně od Vídně. Najdete tady obří zámecký park, kam může za poplatek i pejsek. Park je ukázkovým příkladem historické zahradní architektury 18. a 19. století. Najdete tady letohrádky, jeskyni, chrám nebo působivé středověké kolbiště, na které se ale nedá vstoupit. Jezdí tu i vyhlídkový vláček. Nejznámější budovou v areálu zámeckého parku Laxenburg je bezpochyby hrad Franzensburg, který byl vybudován v letech 1798 až 1801 a dostavěn roku 1835. Je to napodobenina středověkého rytířského hradu postavená na umělém ostrůvku uprostřed zámeckého rybníka. Císařovna Sisi s císařem Františkem Josefem zde strávili líbánky. Bylo známo, že Sisi milovala dlouhé vyjížďky na koni po laxenburských lesích. Na zámku Laxenburg se také narodil její syn, korunní princ Rudolf, a jeho sestra, arcivévodkyně Gisela. Kdyby nebylo takové teplo (33 ve stínu), tak bychom tu asi strávili celý den, ale Fluppy už odpadávala, tak jsme se přesunuli do klimatizovaného pokoje a těšili se na Graz.

Druhý den ráno jsme se přesouvali do Grazu, a proto jsme si udělali po cestě zastávku v horském Semmeringu. Nachází se tu první horská dráha na světě a je zapsána i na seznam UNESCO. Otevřená byla už v roce 1854 za účasti Franze Josefa I. a císařovny Sissi. Dráha měří 41 km a vede z Gloggnitz do Mürzuschlag. Překonává 550 výškových metrů, má 14 ručně ražených tunelů bez výbušnin a 16 viaduktů. Na stavbě pracovalo přibližně 20 000 dělníků pod vedením konstruktéra Carla von Ghega. Každý, kdo ve Vídni něco znamenal, musel mít v Semmeringu svou vilu. Vily připomínaly pohádková horská stavení. Vznikaly tu i obrovské grand hotely pro smetánku. Měly bazény, plesové a koncertní sály. Tento obrovský rozmach na přelomu 19. a 20. století byl přerušen válkou.

Naše další zastávka byla na hradě Oberkapfenberg, původně jsme si mysleli, že si ho jen vyfotíme zvenku a možná nás pustí na nádvoří, protože jsme měli s sebou Fluppy. Jaké bylo překvapení, když nás uvítal kastelán s konvičkou na květiny, a nejen že nás pustil do hradu (na celou prohlídku i s Fluppy), ale ještě dostala pamlsek, který prostě vytáhl z kapsy. Byl trochu jako Marry Poppins. Hned jsem googlila, jestli to třeba není původní majitel… vypadal tak noblesně, ale hrad je v držení města…tak nevím 😊 Tedy první dog friendly castle. 😊 U hradu je bezplatné parkoviště, a to ocení zejména lemry jako my, protože leží ve výšce 592 metrů a šlapat do toho krpálu ve vedru opravdu nechcete!

A protože naše ubytování v Grazu bylo až od 15.00, měli jsme ještě chvilku čas, a tak jsme si udělali ještě třetí zastávku v městečku Frohnleiten. Proč? No bylo to po cestě a Štěpán našel, že tam mají promenádu u řeky, tak jsme si říkali, že to bude pro Fluppy příjemné. Tou dobou už bylo zas vedro na padnutí. Podívali jsme se na náměstí, mají tady morový sloup a pěkný Pfarrkirche a pak jsme zakotvili u řeky a relaxovali. Do Grazu to bylo odtud jen 20 minut autem.

A jsme v Grazu. Máme apartmán v Park Suites Apartments Graz, který je asi 5 minut chůze od centra. Je moderně zařízený, má parkování zdarma a přímo naproti velký park, kam chodíme s Fluppy. Má i malou terásku, ale v tom vedru jsme rádi za klimatizaci uvnitř. Pes je ubytovaný za poplatek 10 euro na den. Sehnat v centru něco s parkováním, klimatizací a psem za rozumnou cenu je téměř nemožné. Tady je to skoro ideální. Jediná výtka, nemá vanu 😊 Po ubytování jsme se šli na chvilku projít a zašli na večeři do Brot & Spiele, na který jsme narazili po cestě. Dali jsme si rib eye steak a spokojeně zakončili další den.