Prázdniny Koreou ještě nekončily,
a tak jsme vyrazili ještě v srpnu na pár dní s Fluppy do Rakouska. Cíl cesty byl Graz,
ale chtěli jsme si cestu autem rozdělit (ty zácpy u Brna jsou fakt peklo...
plus také u Vyškova... děkujeme tímto navigaci a mapy.cz za to, že Štěpán
nenásledoval děj filmu Volný pád), a proto jsme dneska strávili den v
Laxenburgu, který doporučujeme všemi deseti. Kousek od něj ve vesničce Maria
Lazendorf jsme našli přijatelné ubytování na jednu noc. Může pes (zdarma),
parkování (zdarma) a pokoj má klimatizaci, což je už bohužel v takovém létě,
jako je teď, opravdu nutnost. Hotel je relativně nový, pokoje jsou jednoduché,
ale na přespání to bohatě stačí.
Laxenburg leží asi 15 km jižně od
Vídně. Najdete tady obří zámecký park, kam může za poplatek i pejsek. Park je
ukázkovým příkladem historické zahradní architektury 18. a 19. století. Najdete
tady letohrádky, jeskyni, chrám nebo působivé středověké kolbiště, na které se
ale nedá vstoupit. Jezdí tu i vyhlídkový vláček. Nejznámější budovou v areálu
zámeckého parku Laxenburg je bezpochyby hrad Franzensburg, který byl vybudován
v letech 1798 až 1801 a dostavěn roku 1835. Je to napodobenina středověkého
rytířského hradu postavená na umělém ostrůvku uprostřed zámeckého rybníka.
Císařovna Sisi s císařem Františkem Josefem zde strávili líbánky. Bylo známo,
že Sisi milovala dlouhé vyjížďky na koni po laxenburských lesích. Na zámku
Laxenburg se také narodil její syn, korunní princ Rudolf, a jeho sestra,
arcivévodkyně Gisela. Kdyby nebylo takové teplo (33 ve stínu), tak bychom tu
asi strávili celý den, ale Fluppy už odpadávala, tak jsme se přesunuli do
klimatizovaného pokoje a těšili se na Graz.
Druhý den ráno jsme se přesouvali
do Grazu, a proto jsme si udělali po cestě zastávku v horském Semmeringu.
Nachází se tu první horská dráha na světě a je zapsána i na seznam UNESCO.
Otevřená byla už v roce 1854 za účasti Franze Josefa I. a císařovny Sissi.
Dráha měří 41 km a vede z Gloggnitz do Mürzuschlag. Překonává 550 výškových
metrů, má 14 ručně ražených tunelů bez výbušnin a 16 viaduktů. Na stavbě
pracovalo přibližně 20 000 dělníků pod vedením konstruktéra Carla von Ghega.
Každý, kdo ve Vídni něco znamenal, musel mít v Semmeringu svou vilu. Vily
připomínaly pohádková horská stavení. Vznikaly tu i obrovské grand hotely pro
smetánku. Měly bazény, plesové a koncertní sály. Tento obrovský rozmach na
přelomu 19. a 20. století byl přerušen válkou.
Naše další zastávka byla na hradě
Oberkapfenberg, původně jsme si mysleli, že si ho jen vyfotíme zvenku a možná
nás pustí na nádvoří, protože jsme měli s sebou Fluppy. Jaké bylo překvapení,
když nás uvítal kastelán s konvičkou na květiny, a nejen že nás pustil do hradu
(na celou prohlídku i s Fluppy), ale ještě dostala pamlsek, který prostě vytáhl
z kapsy. Byl trochu jako Marry Poppins. Hned jsem googlila, jestli to třeba
není původní majitel… vypadal tak noblesně, ale hrad je v držení města…tak
nevím 😊 Tedy
první dog friendly castle. 😊 U hradu je bezplatné parkoviště,
a to ocení zejména lemry jako my, protože leží ve výšce 592 metrů a šlapat do
toho krpálu ve vedru opravdu nechcete!
A protože naše ubytování v Grazu
bylo až od 15.00, měli jsme ještě chvilku čas, a tak jsme si udělali ještě
třetí zastávku v městečku Frohnleiten. Proč? No bylo to po cestě a Štěpán
našel, že tam mají promenádu u řeky, tak jsme si říkali, že to bude pro Fluppy
příjemné. Tou dobou už bylo zas vedro na padnutí. Podívali jsme se na náměstí,
mají tady morový sloup a pěkný Pfarrkirche a pak jsme zakotvili u řeky a
relaxovali. Do Grazu to bylo odtud jen 20 minut autem.
A jsme v Grazu. Máme apartmán v
Park Suites Apartments Graz, který je asi 5 minut chůze od centra. Je moderně
zařízený, má parkování zdarma a přímo naproti velký park, kam chodíme s Fluppy.
Má i malou terásku, ale v tom vedru jsme rádi za klimatizaci uvnitř. Pes je
ubytovaný za poplatek 10 euro na den. Sehnat v centru něco s parkováním,
klimatizací a psem za rozumnou cenu je téměř nemožné. Tady je to skoro ideální.
Jediná výtka, nemá vanu 😊 Po
ubytování jsme se šli na chvilku projít a zašli na večeři do Brot & Spiele,
na který jsme narazili po cestě. Dali jsme si rib eye steak a spokojeně
zakončili další den.
Žádné komentáře:
Okomentovat