Vietnam - Hanoj

Hanoj je hlavní město Vietnamu a leží na severu země, přibližně 100 km na západ od Tonkinského zálivu. Protéká jím Rudá řeka. Počet obyvatel celé hanojské aglomerace je odhadován už k 3,5 mil. 

Naše první jídlo ve Vietnamu, pálivá Tom Yum polévka s mořskými plody a ananasový shake se zmrzlinou :)

První zmínky o lokalitě pocházejí již z poloviny 10. století n. l., kdy byl severní Vietnam pod čínskou vládou. V roce 1010 si první král vietnamské dynastie Ly, Ly Thai To, zvolil toto město jako své sídelní a nazval ho Thang Long = „Město vzlétajícího draka“. Až do počátku 19. století byl Thang Long s přestávkami nejdůležitějším centrem celé říše. V roce 1831 se město přejmenovalo (císař Minh Mang) na Ha Noi = „Město na vnitřní straně řeky“. V r. 1883 se Hanoj stala hlavním městem francouzského protektorátu Tonkin, zahrnujícího dnešní severní Vietnam. V letech 1954-1976 byla Hanoj hlavním městem severního Vietnamu (tj. Vietnamské demokratické republiky), od r. 1976 je hlavním městem a politickým centrem sjednoceného Vietnamu (Vietnamské socialistické republiky).

všude mraky motorek, dýchat se moc nedalo

Vietnamci řídí jako smyslů zbavení - ne snad tak rychle, ale tak inteligentně. Po určité době však i cizinec objeví výhody tohoto prapodivného stylu jízdy a většinou se s ním smíří. Všude na světě jsou místní zvyklosti, ke kterým si člověk musí najít ten správný přístup. Přecházíme cestu pomalým tempem se zavřenýma očima a oni nás objíždí a troubí.....

V současnosti je Hanoj důležitým centrem Vietnamu, v němž se mísí starodávná historie s francouzskou koloniální minulostí i socialistickou současností. Jádro dnešního moderního města bylo vybudováno během francouzské koloniální nadvlády, mezi lety 1887 až 1946. Může se tedy pochlubit jedinečným, pro asijské město velmi netypickým rázem, který se však vietnamská vláda nesnaží nijak měnit. Hanoj tak zůstává jednou z nejkrásnějších a nejzachovalejších ukázek francouzské koloniální metropole. Střed města je rozdělen na tři části – Hoan Kiem, kde se nachází stejnojmenné jezero ohraničené Červenou řekou, Ba Dinh (nebo též Francouzská čtvrť), což je rezidenční oblast Hanoje, kde jsou postaveny státní úřady, obchodní centra nebo luxusní hotely na břehu Západního jezera; a třetí centrální část představuje čtvrť Dong Da, již tvoří převážně obytné domy, levnější kanceláře a hotely.

budova opery

V centru Hanoje se rozprostírá jezero Hoan Kiem, neboli Jezero navráceného meče, v němž podle legendy zlatá želva předala generálovi Le Loiovi magický meč, který s jeho pomocí porazil v 15. století čínská vojska. Po velkolepém vítězství si želva vyžádala meč zpět a od té doby je jezero známé pod názvem Jezero navráceného meče. Na okraji magického jezera se tyčí Želví věž.

Ostrůvek je s pevninou spojen červeným klenutým mostem Huc postaveným v tradičním vietnamském stylu (Most jitřních paprsků). 

po chodnících se nedá chodit, jsou zabrané motorkami a sedícími Vietnamci...všude!!!!!!

trocha místního luxusu

Uprostřed jezera se nachází malý ostrůvek, na němž byl vystavěn chrám Nefritové hory (Ngoc Son). Byl založen v 18. století a nachází se na ostrůvku v severní části jezera. Je zasvěcen generálu Trang Hung Daovi, který ve 13. století zvítězil nad Mongoly, učenci Van Xuongovi a La Toovi, svatému patronu lékařů. 

Uvnitř se nachází expozice keramiky, vzácných zvonů a je zde k vidění i neuvěřitelná 250kg vycpaná vodní želva. 

pořád se s námi chtěl někdo fotit...tak jsme si je taky fotili :)

Stará hanojská čtvrť je neodmyslitelně spojená s mnoha uličkami, které mají téměř tisíciletou historii, stejně jako se systémem vodních kanálů v samém centru města. Ve 13. století patřila každá z těchto ulic jednomu řemeslnému cechu (v té době jich bylo 36), dnes jich sem spadá asi padesát. Podle toho, na co se řemeslníci v dané uličce specializovali, se ulice také jmenují. Projít se tak můžete například Kloboukovou ulicí, Uhelnou ulicí nebo třeba Vějířovou ulicí, ulice Vonných tyčinek, Měděná, Bambusová… Původní specializace se zachovaly již jen občas, avšak záliba v koncentraci určité činnosti do jednoho místa přetrvala. Spleť úzkých uliček je lemována tzv. tunelovými domy. Tunelové se jim říká proto, že mají úzké průčelí a protáhlé místnosti. Byly tak stavěny proto, že v době jejich vzniku se výše daně stanovovala právě podle šířky domovního průčelí. V té době bylo také zakázáno stavět budovy vyšší než dvě patra, protože by převyšovaly královský palác.

Ho Či Minův dům

Snem každého putujícího prodejce je stabilní krám se stálými zákazníky. Kdo v Hanoji náhodou něco neprodává, spravuje nebo myje motorky.

Na hranicích Staré čtvrti se nachází nejstarší chrám ve městě – Bach Ma (Bílého koně). Byl postaven na místě, kde se podle pověsti císaři Ly Thai To zjevil bílý kůň, jenž ho přiměl ke stavbě městských hradeb.

Nachází se zde i muzeum Memorial house, které představuje život čínských obchodníků. Jedná se o tradiční kupecký dům, který byl zrenovován. Pokoje jsou rozmístěné kolem dvora a zařízené nádherným nábytkem. Na první pohled upoutají vysoké prahy mezi jednotlivými místnostmi, které se stavěly proto, aby zabránily proudění negativní energie po domě.

jupíííííííííííííííííííííííííííííí náš znak :) dýně potkala dýni i na cestách :))))

vahadla byla opravdu těžká

vaří se přímo na ulici

Hanoj je obrovské tržiště: okolo ulic posedávají ženské s vahadly, kdo nesedí, obchází potenciální zákazníky nebo sám nakupuje.

tržnice Dong Xuang se stovkami stánků

obchod s náhrobními deskami

siesta

Návštěva Historického muzea obsáhla dobu kamennou až po válku ve Vietnamu...

Na náměstí Ba Dinh (odtud vyhlásil Ho Či Min ve svém projevu v roce 1945 nezávislost republiky) stojí od roku 1975 jedna z nejvýraznějších dominant města – Ho Či Minovo mauzoleum, v němž je ve skleněném sarkofágu uloženo tělo tohoto vietnamského revolucionáře. Budova stojí poblíž centra Hanoje a pro mnoho Vietnamců je významným poutním místem. Ho Či Min je zde totiž uctíván jako hrdina, který Vietnam zbavil koloniální nadvlády. Mauzoleum je otevřeno od prosince do září, po zbytek roku je zavřeno z důvodu jakési údržby nabalzamovaného těla, které se údajně posílá do Ruska. Mauzoleum stráží několik vietnamských vojáků, kteří se v pravidelných intervalech střídají. Kdo vstupuje do mauzolea, musí dbát pokynů a chovat se náležitě slušně. Za neslušné je považováno například strkání rukou do kapes, nebo mít jakoukoliv pokrývku hlavy, samozřejmostí jsou zakrytá ramena i kolena. Nesmí se zde fotit, ani se loudat J

místní výstava umění zůstala u nás nepochopena

muzeum

budova mauzolea

cyklorikša

Skvělou ukázkou starodávné vietnamské architektury je Chrám literatury (nazývaný také Chrám písemnictví). Byl založen zřejmě roku 1070 císařem Ly Thanh Tong. Chrám se stal první vietnamskou univerzitou, a jelikož byl zasvěcen mudrci Konfuciovi, výrazně přispěl k pozdějšímu rozmachu tohoto filozofického proudu v zemi. Krátce po roce 1800 se změnilo sídelní město vietnamských panovníků, což vedlo mj. ke ztrátě výsostného postavení chrámu - Van Mieu přestalo sloužit jako univerzita a centrum vzdělanosti; a nezměnilo se to ani po návratu panovnického sídla zpět do Hanoje. Chrám prošel během své dlouhé existence řadou úprav a přestaveb, k posledním výraznějším rekonstrukcím došlo ve dvacátých a padesátých letech.

Rovněž se tu nacházejí velké kamenné želvy, které na svých krunýřích nesou vysoké stély, na nichž jsou uvedena jména všech doktorů od roku 1442 (předpokládá se, že na 30 stél však bylo zničeno). 

a šouráme se hanojskými ulicemi dál...

naše milovaná pho ga

Tato novogotická katedrála sv . Josefa měla svůj předobraz v pařížské katedrále Notre Dame a nyní je sídlem hanojské římskokatolické arcidiecéze, byla vysvěcena v roce 1886.