Vietnam - Hue

Do Hue jsme přelétávali s Vietnam Airlines z Hanoje, měl to být hodinový let. No ukázalo se, že naše letadlo má nějaké technické potíže, tak nás dvakrát vraceli, drželi na letištní ploše v neklimatizovaném autobuse, nesdělovali žádné informace... Nakonec jsme naštěstí tedy odletěli a hlavně přistáli, i když jsme do Hue dorazili s několikahodinovým zpožděním. 

Hue bylo vždy kvůli své výhodné pozici prosperujícím městem, své největší slávy však dosáhlo za vlády dynastie Nguyen, kdy král Nguyen Anh vládnoucí pod jménem Gia Long (1762-1819) z něj udělal v roce 1802 hlavní město Vietnamu a začal zde s rozsáhlou výstavbou a opevňováním. Celý královský komplex sestávající se z hradeb, paláců a královských hrobek se dochoval v téměř neporušeném stavu. V roce 1993 byly tyto monumenty prohlášeny Světovým kulturním odkazem pod ochranou UNESCO.

Bydleli jsme v krásném Moonlight hotelu přímo u řeky.

Královské hrobky

Poslední císařská dynastie Nguyen měla 13 panovníků, pouze sedm z nich má hrobku (Gia Long, Minh Mang, Thieu Tri, Tu Duc, Duc Duc, Dong Khanh and Khai Dinh). Ne ve všech však jsou císařové pohřbeni. Jsou to ve skutečnosti velkolepé chrámové komplexy soustředěné kolem pohřebních míst. V každém komplexu nejdete hradby, trojitou bránu, čestné nádvoří, stély, pavilony, chrámy, zahrady, jezírka a samotnou hrobku.

mandaríni

Doba vlády císaře Khai Dinh byla kratší než výstavba jeho hrobky, která trvala 11 let. Tento pohřební komplex je nejméně orientální ze všech, protože za jeho vlády absorbovalo vietnamské umění velké množství západních stylů. Někdy se proto o této hrobce mluví jako o ukázce vietnamského neoklasicismu. Mísí se tu západní a východní architektonické i umělecké styly – stropy jsou sice vymalovány podobně, jak jsme na to zvyklí z našich kostelů, ale vyobrazena jsou tu tradiční východní témata – draci v oblacích. Samotná královská krypta a oltářní hala se nachází v třístupňovém paláci Thien Dinh na vrcholu kopce.

Hrobka císaře Minh Mang byla postavena během let 1840-1843. Je považována za nejvíce majestátní ze všech, tvoří ji 40 různě velkých staveb, které jsou umístěny uvnitř oválné hradby, jež má obvod 2 km. Stavby jsou harmonicky zasazeny do okolní přírody, důraz je kladen na symetrii. Bylo zapotřebí 10 tisíc vojáků a umělců, aby byl celý areál hrobky dokončen.

takto se lisuje bambusová šťáva

představení - kombinace tance a bojového umění "po vietnamsku"

výroba vonných tyčinek

výroba kónických klobouků

Hrobku císaře Tu Duc tvoří 50 staveb harmonicky uspořádaných za 1500 metrů dlouhou osmiúhelníkovou hradbou. Pohřební komplex byl postaven v letech 1864 – 1867, stavby se nacházejí v borovicovém háji, jsou obklopeny jezírky. Tu Duc nezplodil žádné děti, přestože měl přes sto konkubín. Než podlehl neštovicím, vytvořil ke svému poslednímu odpočinku pohádkovou říši. Natáčel se zde francouzský film Indočína (1992). Zajímavé je, že komnata Minh Khiem byla původně postavena jako divadlo.

výlet po Vonící řece dračí lodí k Pagodě Nebeské paní a k zahradnímu domu

případ trochu pro sociálku

zažili jsme místní prudký liják, byli jsme mokří úplně durch (a to jsme měli deštník)

Zahradní dům - postavený na konci 19. století, císařští úředníci a mandaríni si takové domy stavěli, aby utekli před shonem města. Dnes v nich žijí jejich potomci. Každý má krásně udržovanou zahradu. My jsme se do takového dostali přímo po řece a ochutnávali zde ovoce, o kterém jsme nikdy ani neslyšeli. Navíc jsme tu byli sami, taková místa nejsou masově navštěvována.

a zase se plavíme....

absťák, stýskáme po Fluppy

Pagoda Thien Mu se nachází na levém břehu Voňavé řeky asi 5 km od centra a její název se překládá jako Pagoda Nebeské paní. Stavba souvisí s legendou, která říká, že na místo, kde dnes pagoda stojí, chodila každý den stará žena a prohlašovala, že právě tady jednou postaví vládce pagodu, která přinese mír a prosperitu celé zemi. Když se o pověsti dozvěděl Nguyen Hoang, dal roku 1601 pagodu na daném místě skutečně postavit. Věž pagody (Phuoc Duyen, postavená roku 1884) má půdorys osmiúhelníku a sahá do výšky 21 metrů. Každé ze sedmi podlaží je zasvěceno jedné Buddhově inkarnaci. 

V blízkosti se nachází chrám a klášter, kde si můžete mj. prohlédnout auto, kterým odjel mnich Thieh Quang Duc do Saigonu, kde se 11. června 1963 upálil na protest proti režimu prezidenta Ngo Dinh Diema a diskriminaci buddhistů v zemi.

varování pro nějakou budoucí návštěvu Koreje: toto víno je absolutní blivajz!!!!!!!

most přes Voňavou řeku

Citadela stojí na břehu Voňavé řeky (Song Huong), se stavbou se začalo v roce 1805 a dokončena byla roku 1832. Dva ostrůvky na Voňavé řece (Ta Thanh Long – Zelený drak a Huu Bach Ho – Bílý tygr) stráží Citadelu od řeky. Citadela je jakési „město ve městě“, které je obehnáno hradbami vysokými 6,6 metrů o tloušťce 21 cm, které mají obvod 10 km. Dovnitř lze vstoupit jednou z deseti bran, jimž předchází most vedoucí přes vyhloubený příkop. Dominantu představuje Vlajková věž, která se tyčí do výšky 37 metrů a v průběhu času byla dvakrát zničena a znovu postavena. Devět posvátných kanónů má symbolizovat ochránce paláce a království, nikdy neměly sloužit k boji. Představují čtyři roční období a pět základních elementů.

Uvnitř Citadely se nachází Císařská pevnost (město), která původně zahrnovala kolem 150 paláců a dalších budov. Její stavbu zahájil první císař dynastie Nguyen Gia Long v roce 1804 a dokončil ji Minh Mang v roce 1833. Za tuto dobu se tu stačilo vystřídat 13 panovníků. Císařské město je obehnáno 6 metrovými hradbami a lze do něj vstoupit jednou ze čtyř bran, z nichž nejznámější je Polední brána – Ngo Mon, která byla postavena v roce 1833. Brána má dvě patra – v přízemí se nachází pět vchodů (ten prostřední mohl užívat pouze vládce) a v patře Pavilón pěti Fénixů, kde se císař objevoval při důležitých událostech. Střecha pavilónu je pokryta taškami glazovanými zlatem.

Palác nejvyšší harmonie (Thai Hoa) – zvaný též jako Trůnní palác – pochází z roku 1805, roku 1833 získal po přestavbě svou dnešní podobu. Na hřebeni střechy, která je podepřena 80 červeně lakovanými sloupy s motivem zlatých draků, jsou vyobrazeni dva draci, kteří skládají slib věrnosti měsíci. Střecha samotná pak září žlutými taškami. V Paláci nejvyšší harmonie se konaly velké královské audience, korunovace, slavila se tu výročí císařova narození apod. Dodnes tu stojí původní královský trůn. Dvouúrovňové nádvoří rozděluje devět stél na oblasti přiřazené jednotlivým mandarínským hodnostem.

Síně mandarínů jsou hned vedle Thai Hoa a v těchto sálech se připravovali úředníci na dvorní obřady a vykonávali svou práci. Na nádvoří stojí dva bronzové kotle ze 17.století.

Paláce vyčleněné pouze pro soukromý život císaře patřily k tzv. Zakázanému purpurovému městu. Nicméně většina z nich se nedochovala – především kvůli bombardování v roce 1968 (během operace Tet). Nejzachovalejší z těchto paláců je zřejmě Císařská čítárna (Thai Binh), kterou nechal zbudovat císař Thieu Tri (1841-1847) a jejíž střechu zdobí unikátní keramické mozaiky. Nachází se zde „nově“ postavené Královské divadlo, jež původně pocházelo z roku 1826.

a malé připomenutí toho, že Hue nejdříve převálcovali Francouzi... když se z toho vzpamatovalo, přišli Američané... 

klasicky neprůchodný chodník