Poslední celý den v Seoulu nám bylo přáno a vůbec nepršelo. Ráno jsme vyrazili obhlídnout street art čtvrť, kterou jsem si našla na internetu. Ihwa Mural Village je kopcovitá část Seoulu, kde jsou fasády domků vyzdobeny... je třeba se tu chovat s respektem, není to skanzen, ale místo, kde se žije...
Poslední den v Seoulu jsme
stihli střídání královských stráží před královským palácem. Hned u hlavní brány
Gyeongbokgung Palace probíhá 2 x denně. Tento rituál se prý koná v naprosto
stejné podobě od roku 1469.
Obrovský trh se vším možným i
nemožným... Venkovní trh Namdaemun, který byl otevřen v roce 1964, je největším
tradičním (bleším) tržištěm v Jižní Koreji. Obchodníci ale prodávali zboží v
blízkosti tohoto místa již od roku 1414, tedy v raných dobách dynastie Joseon.
Tržnice zabírá místo několik bloků (více než 66 000 metrů čtverečních) a je
hustým bludištěm stánků, restaurací a všeho možného. Většina není pod střechou,
ale najdou se tu i místa, která mají vnitřní prostory. Nikde jinde v Koreji
nenajdete tak velkou sbírku všeho možného na jednom místě. Pojmenován je po nedaleké
slavné bráně Namdaemun, která byla zničena žhářem v únoru 2008. Brána byla poté
obnovena a znovu otevřena v roce 2014.
Hongik University je proslulá
umělecká škola a ulice kolem Hongdae je známá svou mladistvou a romantickou
atmosférou, undergroundovou kulturou a svobodou sebevyjádření. Díky jedinečným
kavárnám, útulným galeriím, obchodům s doplňky, módním obchodům, kavárnám,
klubům, uměleckým trhům a gurmánským restauracím je Hongdae oblíbeným místem
pro young adults.
Seafood restaurace v Seoulu...
Bylo to zase grilování, tentokrát ale mořských plodů. Po cestě na hotel jsme
ještě přibrali nějaké suvenýry, Štěpán si ulovil své hodinky Casia a pro „inspiraci“
jsme si koupili produkty z korejského ostrova Jeju, kam nás pak později čekal
přelet. Jejich mandarinky a pomeranče jsou vyhlášené.
Žádné komentáře:
Okomentovat