V úterý (19.7.) ráno nás čekalo odhlášení z hotelu a přejezd
ze Salemu, tedy ze státu Massachusetts, na další ubytování, tentokrát na Rhode
Islandu. Měli jsme zamluvený klasický americký motel u cesty v Portsmouthu. Moc
se nám ale ze Salemu nechtělo, je to místo, kam bychom se určitě v budoucnu
rádi vrátili. Ideálně někdy na podzim. 😊 Po cestě se přímo
nabízela zastávka v městečku Plymouth, které hraje vlastně obrovskou roli v amerických
dějinách. Je to totiž místo, kde na Plymouth Rock přistála v prosinci 1620 loď
Mayflower s Otci poutníky. Dopředu jsme si koupili kombinovanou vstupenku
Heritage Adult za 42,5 dolarů, která nám umožňovala vstup do více památek. Naše
první zastávka byla pár kilometrů od samotného městečka, nachází se zde totiž
Plimoth Plantation (to je starší název), teď se to jmenuje Plimoth Patuxet a
jedná se vlastně o skanzen, vesničku, která má ukazovat způsob života prvních
poutníků v 17.století. Doporučujeme přijet ideálně hned na otvíračku, protože
místo je velmi populární a brzy se zaplní davy, což už pak není ono. Hned u
vstupu je obří parkoviště a je zdarma. Skanzen není nějaké nudné muzeum, ale
skvěle udělané "živé divadlo". Po vesničce totiž chodí herci v
dobových kostýmech a mluví "starou angličtinou", baví se s vámi o
životě, ukazují, jaké to bylo v jejich době. A dodržují i to, že o našich časech nic neví, tak je to opravdu autentické. Navíc jsou někteří pěkně sarkastičtí a
docela drsní. :) Já jsem jednoho obyvatele vyloženě pohoršila tím, že jako žena
jsem učitel. :) Moc jsme si to užili a já litovala, že nemám lepší angličtinu,
protože jsem se jich trošku bála, když na mě mluvili. Rozhodně místo
nevynechejte, i když vás třeba historie tolik nebere, protože je to opravdu
skvěle vymyšlený koncept, jak lidem ukázat něco z minulosti a zároveň je i
pobavit. V areálu se nachází i indiánská osada Wampanoag, původní osadníci
nejdříve žili s indiány v míru, ale jak se jejich počet zvyšoval, začali se
chovat bezohledně, až to vyústilo v konflikty a válku.
 |
| večeře na Díkůvzdání |
Indiánská osada WampanoagZ malé indiánská
osady Wampanoag jsme se přesunuli do Plymouthu. Podařilo se nám urvat poslední
místo k parkování hned u místa přistání poutníků. Tady se stojí u cesty a musí
se v parkovacím automatu nastavit čas, do kdy se vrátíte. A opravdu to dodržte,
protože jinak hrozí pokuta. Parkovacích míst je málo a na vaše uvolněné místo už číhá další zoufalec. :)
Plymouth Rock je prý místo, kde se vylodili Otcové poutníci. To, co uvidíte, není žádná skála, jak název v angličtině trochu mate, prostě malý kámen ukrývající se v otevřeném pavilonu s
řeckými sloupy. Většina skály je pod zemí. V minulosti byl Plymouth Rock větší, ale při několika pokusech o jeho přemístění se přelomil a nepřidali mu ani lidé, kteří si ho lámali jako suvenýr. Odhaduje se, že má snad jen 1/3 své původní velikosti. Dnes se k němu už dostat nedá. Já mám trochu pochyby o místě přistání, jak
můžou vědět, že to bylo přesně tady, kam šlápla noha poutníkova, a ne o metr vedle? No nic. Na kameni je vyrytý rok 1620, kolem se povalují mince, které tam turisté házejí.
O
kousek dál kotví v přístavu loď Mayflower II, vstup na ni jsme měli v rámci
kombinované vstupenky. Je ale samozřejmě možné si koupit
lístek přímo tady jen na loď. Mayflower II prošla v roce 2016 velmi nákladnou rekonstrukcí
(přes 11 milionů dolarů), byla to příprava k velkým
oslavám na rok 2020, kdy bylo 400. výročí cesty poutníků ze staré domoviny
na nový kontinent. No ale přišel covid a žádné velkolepé oslavy se bohužel
nekonaly. Nejedná se samozřejmě o původní Mayflower, ale její repliku z 50. let.
Původní loď se po připlutí další rok na jaře vrátila do Anglie a nejspíše byla později rozštípána. Mayflower II byla USA darována z Anglie jako symbol přátelství po
druhé světové válce. Mayflower vlastně nemířila do Plymouth, původně se vydala k místu, kterému říkali „Severní Virginie“, blízko ústí řeky
Hudson. Ale 11. listopadu 1620 bylo hrozné počasí a poutníci museli udělat
zastávku v Cape Cod Bay v dnešním městečku Provincetown. Kapitán pak
oznámil, že našli bezpečný přístav a odmítli dál plout. Provincetown se nakonec ukázal jako nevhodné místo a poutníci přistáli nakonec v Plymouthu, kde už zůstali. Po příjezdu mnozí trpěli nemocemi a velkým hladověním a jen 53 z původních 102 se dožilo prvního
Díkůvzdání. Samotná plavba na lodi nebyla žádný med, Mayflower byla nákladní loď, takže byla pro pasažéry malá a nepohodlná. Docela nás překvapilo, jak malé to bylo. Kromě 102 pasažérů tam bylo skoro 30 členů posádky. No nechtěla bych to zažít...
Pak jsme popojeli kousek dál k Plimoth Grist Mill, kam také
platí kombinovaná vstupenka. Mlýn pochází z roku 1636 a mlel kukuřičnou mouku.
Pořádají tady ukázky původního zpracování kukuřice.
Po prohlídce jsme se vydali do dalšího státu na našem putování
a sice na Rhode Island. Po cestě jsme udělali zastávku ve Walmartu, kde jsme
pořídili větší nákup zásob, protože další ubytování jsme měli uprostřed ničeho,
tak ať neumřeme hlady 😊 Na pokoji byla lednice,
takže pohoda. Bydleli jsme v motelu Founder’s Brook v Portsmouthu, který je jen
půl hodinky od Newportu, kam jsme další den směřovali. Motel byl levný, měli
jsme obří chatku apartmánového typu a k tomu samozřejmě parkování zdarma.
Rozhodně ho doporučujeme. Akorát neměl vanu, ale sprchový kout. ☹
