Čtvrtek ráno – operativně řešíme, co budeme dělat vzhledem k tomu, že prší. Naletěli jsme předpovědi počasí (a to ji sledujeme po hodinách), že dopoledne pršet nebude v městečku Wulai, kam jsme měli naplánováno jet jiný den. Tak volba byla jasná. Jenže zatímco jsme do něj cestovali (metro a pak autobus), předpověď byla upgradována na lije všude a pořád 😊 Tak tady si prostě nevybereš, ale i tak jsme si výlet užili. Wulai je domovem kmene Atayal, jednoho z původních domorodých kmenů Taiwanu. Městečko je známé svými přírodními horkými prameny, ale to v tom vedru úplně neoceníte. Naše první zastávka byla u visutého mostu přes řeku Nanshi, který je ale momentálně bohužel zavřený, protože byl poničen tajfunem. A tak jsme se kochali pohledy na chrám Wulai Fude pouze z druhého břehu. Říká se, že to byl první buddhistický chrám založený v Taipei. Pak jsme si prošli Wulai Old Street, kde jsme si dali batátový placek a vařenou kukuřici. Vydali jsme se k Wulai Mini Train, což je historický vláček, který původně sloužil k přepravě dřeva, byl postaven už v roce 1928. Současné vagonky jsou samozřejmě turisticky upravené. 😊Trať má 1, 6 km. A vede od Wulai Old Street k Wulai Waterfall, vodopád je vysoký 80 metrů a je to jeden ze symbolů Wulai. Nakonec jsme ještě nakoukli do Wulai Atayal Musea, kde je expozice o životě původního kmene. Muzeum je zdarma a klimatizované, což je důležitá poznámka. Pak už jsme se zpátky přesunuli do Taipei a šli na obědo-večeři a nakupovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat