Pondělí 14.7.
V pondělí je na
Taiwanu pro dost míst zavírací den, a to i pro přírodní památky, což je trochu
překvapující a je třeba s tím počítat. My se rozhodli vyrazit na sever na
pobřeží do Yehliu Geoparku. Náš boj s autobusy pokračoval, tentokrát bylo
trochu oříšek najít vůbec místo, odkud dálkový bus jede. Člověk by řekl, že
když se bude řídit ukazateli na autobusové nádraží, tak má vyhráno. No ukázalo se, že kolem Taipei Main Station
je autobusáků více, respektive je rozdělen na několik částí a dělí je vždy
několikaproudé cesty a podzemní labyrinty, v kterých se zaručeně ztratíte.
„Long story short“…..po půl hodině už zoufání jsme našli naši zastávku. Kdo
mohl tušit, že to je úplně jinde než ukazatel na „busák“ naváděl. Jízda trvala
asi hodinu a půl a byla v pohodě.
Park je otevřený od osmi, my dorazili něco po deváté, a i tak už bylo
pár zájezdových busů… nicméně pořád to bylo na pohodu oproti pozdějším hodinám.
Tady se opravdu vyplatí dorazit co nejdříve. Chvilku nám pršelo, ale pak se
počasí umoudřilo a my si tu „měsíční krajinu“ užili. Vstupné je 120 TWD.
Yehliu
je geologický park, který se nachází na severním pobřeží Taiwanu. Početné eroze
spolu s povětrnostními vlivy a pohyby země daly vzniknout zajímavým skalním
útvarům s tvary připomínajícími hlavu dámy, svíčky, houby, japonskou gejšu,
boty víly nebo šachové figurky (sedimentární pískovec a břidlice). Můžete
spatřit různé druhy krabů, mořských hvězdic a dalších mořských živočichů.
Nejznámější skalní útvar parku je Queen’s Head, připomínající královninu hlavu.
Na fotku se tady stojí fronta.
Z
Yehlia jsme nasedli na autobus do Keelungu, což je nejsevernější město Taiwanu
a také se zde nachází druhý největší přístav země. Bývá označovaný jako
„deštivé město“, je často přirovnáván k Seattlu kvůli množství srážek, které
tam obyvatelům trochu znepříjemňují. Město působí zastaralým dojmem a historie
je viditelná téměř všude, kam jdete. Za něco málo přes půl hodinku nás autobus
vyklopil u nádraží. Zašli jsme se podívat na Keelung Miaokou Night Market, což
je prý jeden z nejslavnějších nočních trhů na Taiwanu. Štěpán si dal svou
grilovanou oliheň a já zkusila „one bite“ taiwanského grilovaného buřtíka.
Přímo v srdci nočního trhu stojí Dianji Temple a od shonu kolem ho odděluje
pouze obří zdobená otevřená chrámová brána, která automaticky vyvolává potřebu
nakouknout. Pak jsme si ještě prohlédli přístav a Keelung Maritime Plaza a byl
čas vrátit se zpět do Taipei, kde jsme si zašli na ramen. A ten byl opravdu
výborný!

Žádné komentáře:
Okomentovat