Po přesunu z letiště
Newark na Manhattan jsme se doplazili na náš hotel, který nám byl základnou na deset
nocí. Autobus nás vysadil u Bryant parku, který byl jen pár set metrů od našeho
ubytování, to dojdeme pěšky... ono ale po dlouhém letu, nevyspaní, s kufry ve
velkém vedru se to přeci jen jde o trochu hůř než doma podle google map. :) Ale
tak nějak jsme to zvládli (napodruhé). Bydleli jsme v Hilton Garden INN na 35.
ulici. Ta ulice je důležitá, protože se ukázalo, že hotely se stejným názvem
jsou dva a docela blízko sebe. Samozřejmě že jsme napoprvé skončili v tom
druhém.... a to po letu, když už se těšíte na pokoj, nechcete. :) Dostali jsme
pokoj v nejvyšším patře, výhled z 31. byl úžasný. Poloha hotelu také luxusní,
doslova pár metrů od stanice metra, v dochozí vzdálenosti od spousty
atrakcí… jen taková maličkost... pokoj byl hned vedle výtahové šachty, takže jsme
monitorovali pohyb celého hotelu... i v noci...a to opravdu nechcete. Trochu
škodolibě jsme sledovali, že se výtah během našeho pobytu několikrát záhadně porouchal
a nejezdil. Vzhledem k tomu, že výtahů tam bylo více a nemuseli jsme šlapat do 31. patra pěšky, fandili jsme mu v jeho nečinnosti. :) Pokoj měl dvě obří postele, vanu a kávovar, tudíž všichni členové naší výpravy, rozumějte já a Štěpán, byli velmi spokojeni. Je zvláštní, jak absence vany dokáže zničit můj první dojem z pokojů :)) třeba na Rhode islandu jsme měli obří apartmán, ale měl sprchový kout, takže jako to ne! Nakonec i to hučení jsme přestali po čase vnímat.
 |
| obří postele |
 |
| kávovar a mikrovlnka |
 |
| konečně vana, i když maličká |
 |
| výhled z pokoje |
 |
| výhled z pokoje |
Byly asi čtyři odpoledne,
a tak jsme si řekli, že zkusíme nejít spát a vydržet co nejdéle, i když jsme
byli strašně unavení. Prozkoumali jsme nejbližší okolí hotelu, zašli si na
marockou čočkovou polévku do Pret a Manger, já jsem na ní závislá, pak jsme si
ji dali v následujících dnech ještě mockrát. Pret je mé oblíbené bistro se
zdravým jídlem, najdete ho jak v Anglii, tak tady ve Státech, ale jen v pár
městech, naštěstí v New Yorku má 63 poboček, takže byl na každém kroku. Čočkovka je opravdu hustá, chuťově výborná a nás občas zachránila od smrti hladem na
cestách 😊
Po cestě k hotelu jsme ještě nahlédli do opravdu lokální
japonské vývařovny, do které se šlo po schodech do sklepa, nebylo tam nic
vidět, byl tam šílený hluk a všichni vypadali japonsky, vlastně tam nezněla ani
angličtina. Chvilku jsem měla pocit, že jsme se nějak přenesli opět do Kyota. No
nakonec se ukázalo, že je to vyhlášený podnik, který sice nevypadá, ale vaří
úžasný ramen… tak čočková polévka dostala ještě asijský přídavek.
Pak jsme
se spokojeně došourali na hotel a říkali si, že se nám podaří přepnout do
nového času, protože už bylo pozdě večer a my šli teprve zpátky z průzkumu
okolí. Jojo, druhý den jsme vstávali ve dvě ráno, evidentně se nám přepnout
úplně nepodařilo. Je tam časový posun mínus 6 hodin. Zas máme opět spousty míst
bez lidí, protože v pět ráno moc turistů po venku nepobíhá. Trošku jsme se
báli z hlediska bezpečnosti, přeci jen v New Yorku je spousta feťáků
a bezdomovců na ulicích…ale ti v pět ráno taky spali, takže dobré 😊
 |
| Pret a Manger |
 |
| marocká čočková polévka |
 |
| hele, vedle hotelu je nějaký velký barák :) |
 |
| v japonské putyce, nebylo tam ani pořádné světlo |
 |
| vidět to pořádně není, ale chutná to božsky |
 |
| vedle hotelu byl Macy's |
První celý den v New
Yorku jsme zahájili ranní výpravou na Hudson Yards, která je nejnovější
newyorskou čtvrtí, najdete tu originální vyhlídku Vessel, která byla otevřena v roce 2019... a chvilku na to zavřena, protože z ní lidé skákali a páchali
sebevraždu, dále je tu galerie The Shed, obří nákupák, jeden ze vstupů na High
Line... a ráno tu nejsou lidé :)))) Mimochodem na High Line jsme se pak vraceli
opakovaně, teď jsme jen nakoukli, protože jsme měli v plánu jet lodí kolem
Manhattnu a potřebovali jsme sehnat lístky. Hudson Yards v době naší první
návštěvy v roce 2016 ještě nestála, bylo tam obří staveniště. Úplně jsme
čubrněli, jak to prokouklo.
 |
| Vessel |
 |
| galerie The Shed |
Celkově mám tuhle oblast moc ráda, odpoledne jsme se sem vrátili, protože je tu i The Edge, který jsme měli v rámci vstupů v New York passu. Pořídili jsme si sedmidenní variantu a bohatě se nám vyplatil už po pár dnech. Ceny vstupenek kamkoliv jsou opravdu značné, takže máte-li v úmyslu poznávat, rozhodně doporučujeme nějaký "pas". Měli jsme ho pak i v Bostonu a vyplatil se také. Po New Yorku jsme chodili hodně pěšky, delší trasy pak metrem, mají sedmidenní permanentku MetroCard za 33 dolarů, což se rozhodně vyplatilo. Koupili jsme si ji v metru v automatu, dá se pak znovu dobíjet. Metro je tu velmi staré, špinavé, je v něm vedro, spousta divných lidí, ale funguje :) Občas jsme se necítili úplně bezpečně, ale nakonec to bylo v pohodě. Jen jsme museli být obezřetnější než na jiných cestách.
Pak jsme vyrazili shánět lístky
na loď. Plavba lodí společnosti Circle Line kolem New Yorku je sice v rámci New
York pass, ale je nutné si vystát frontu a zarezervovat konkrétní čas. My pluli Best of NY, která trvala 2,5 hodiny. Ono to byl obecně na mnoha místech s pasy
opruz, protože jsme museli stát frontu, jako bychom lístky neměli, jen na pár
místech se dalo jít hned dovnitř. Jinak skoro všude pasy skenovali v prodejních
budkách a vydávali nám vstupenku papírovou, takže taková drobná nevychytanost.
Naše plavba byla v 10.00, naloďovalo se ale o dost dříve. Takový tip, přijďte klidně půl hodiny před odplutím, dobrá místa byla hned zabraná. Zpětně jsem pak litovala, že jsme měli "dobré místo", sice úžasné výhledy, ale odnesla jsem si solidní úpal/úžeh. Plavba byla opravdu velmi dlouhá a byli jsme skoro celou dobu na otevřené palubě (je možnost být i v klimatizované uzavřené) bez nějaké ochrany proti sluníčku, které velmi pražilo. Ono se to nezdálo, protože hodně foukalo, ale pak se mi trochu motala hlava. No večer jsem se dostala do takového stavu, že jsem nebyla schopna skoro chodit, zvedal se mi žaludek, hlava třeštila... byla jsem ráda, že jsme zvládli vůbec dojít na pokoj. Prostě jsem to přehnala, naštěstí mi druhý den nic nebylo, stačilo pár hodin spánku na klimatizovaném místě a hodně pít. Příště raději do podpalubí :)
Po plavbě jsme se posunuli jen o
kousek dál do Intrepid muzea, které jsme měli prošmejděné pořádně
při naší první návštěvě v roce 2016. Tak jsme ho spíše jen tak proběhli, trochu se ochladili v klimatizovaných částech a znovu jsme vyrazili na Hudson Yards, kde nás čekala vyhlídka z nového mrakodrapu. Intrepid Sea, Air & Space
Museum se nachází na letadlové lodi Námořnictva Spojených států, která působila
ve službě v letech 1943–1974 a teď funguje jako muzeum, je zakotvena na mole 86. Najdete
tu spoustu letadel, je tu také vyřazená ponorka, raketoplán Enterprise, letadlo
Concord. Celé je to interaktivní, jsou tu i simulátory. Vstup do muzea je opět
v rámci New York pass.
Vstup na vyhlídku The Edge je
skrz velké nákupní centrum na Hudson Yards. To už mi ale začínalo z přehřátí být
trochu špatně, tak jsem si to tolik neužila, v podstatě jsem pak dole téměř
zkolabovala, takže si ani moc nepamatuju, jak jsme dorazili na hotel, který
nebyl úplně blízko. Edge má na západní polokouli nejvýše (ve výšce 100 pater, takže přes 300 metrů)
položenou venkovní visutou terasu, výhledy jsou do všech stran. Vstup na
vyhlídku je opět v rámci New York pass. Stojí to za to, vyhlídková plošina byla otevřena v březnu 2020, nechybí zde ani prosklená podlaha, což bylo něco pro Štěpána :)
Žádné komentáře:
Okomentovat