Dobré ráno ze Salemu, je sobota 16. 7. a my vyrážíme na obhlídku tohohle čarodějnického městečka v Massachusetts. Spíme tu 4 noci a na poznávání Salemu jsme si naplánovali dva dny, což se ukázalo jako dobrý odhad. Je to samozřejmě hodně turistické místo, ale má svou atmosféru a nám se tu velmi líbilo. Musí to být ovšem bomba třeba v čase Halloweenu. Obecně tady bylo už teď spoustu lidí v různých kostýmech, prostě čarodějnické městečko.
Hned ráno jsem nám bookovala lístky do Salem Witch Museum, protože bylo možné se sem dostat jen na předem koupený časový lístek. A taková zvláštnost byla, že lístky se prodávaly online vždy až ten den ráno na ten samý den. Nebylo možné si je koupit dopředu. Naštěstí se mi podařilo dostat nás hned na první představení, aby nám to nekomplikovalo časově další věci. Ráno jsme si prošli centrum bez lidí, bylo to zvláštní, nikde nikdo. O pár hodin později jsou všude davy lidí, obzvláště tedy o víkendu. Takovým srdcem Salemu je Essex Street Pedestrian Mall, což je ulice lemovaná řadou obchodů s "čarodějnickými" potřebami. Najdete tu krystaly, bylinky, tarotové karty, spirituální destičky a spoustu dalšího. Je tu i několik "strašidelných" muzeí a řada restaurací.
budova radnice |
v sobotu tu byl blešák |
Město je známé hlavně
díky čarodějnickým procesům, které zde probíhaly v letech 1692–1693.Tato šílená
hysterie nakonec vyústila ve smrt mnoha nevinných lidí a město z této hrůzné
události opravdu vytěžilo maximum. Dnes má Salem pověst jedné z
nejstrašidelnějších destinací v USA. Přezdívá se mu Witch City a má
opravdu propracovaný marketing kolem toho všeho. Navíc se tu točily oblíbené seriály a filmy, např.
Hocus Pocus a Bewitched.
Seriál Bewitched je o
čarodějnici, která se provdá za obyčejného smrtelníka a přísahá, že bude vést
život typické ženy v domácnosti na předměstí. Některé díly se točily právě tady
v Salemu a ve své době byla show nesmírně populární. Na konci pěší zóny Essex
Street stojí bronzová socha Elizabeth Montgomery, která hrála Samanthu Stephens,
sedí na koštěti vedle srpku měsíce.
Další slavnou filmovou lokací v Salemu byl The Ropes Mansion, hned za budovou se skrývá krásná zahrada, na kterou jsme narazili úplně náhodou, rozhodně stojí za návštěvu, pokud se půjdete podívat na dům.
Muzeum čarodějnic v
Salemu bylo založeno v roce 1972 a bohužel se v něm nesmí fotit ani
natáčet. Není to klasické muzeum s dobovými artefakty. Je to spíš
divadelní show, která vám představí čarodějnické procesy tady v Salemu z roku
1692. Jak to začalo a co se pak následně dělo. Mně se to líbilo, Štěpán moc
nadšený ale nebyl, sedíte na židličkách na pódiu a kolem vás se objevují
figuríny v životní velikosti, mají na sobě dobové kostýmy a do toho
namluvený dramatický komentář. Je to ale opravdu už zastaralé a šlo by to
udělat mnohem lépe. Před budovou muzea stojí socha Rogera Conanta, vypadá jako
čaroděj, ale je to puritán z Anglie, který je zakladatelem osady. Připlul
do Salemu v roce 1626.
U počátku honu na
čarodějnice v Salemu stály dvě místní dívky. První z nich byla devítiletá Elizabeth,
dcera místního hlavního puritánského kazatele Samuela Parrise. Druhou byla jeho jedenáctiletá neteř Abigail Williams. Celé aféře předcházela dlouhá chladná zima a epidemie neštovic, to bylo pak jednoduché uvěřit, že jsou zde čarodějnice, které chtějí poškodit osadu. Na počátku roku 1692 se obě děvčata začala chovat dost
zvláštně. Dívky začaly mít záchvaty, křičely, házely kolem sebe věcmi, vydávaly
nelidské skřeky a křivily se do podivných pozic. Lékař ale neshledal žádné
důvody takového chování. Dnes existují domněnky, že se mentální nevyrovnanost
dívek promítla do fyzických symptomů, jiná teorie poukazuje na spojitost s
otravou alkaloidy obsažených v námelu. Každopádně místní lékař vyslovil myšlenku,
že utrpení dívek má na svědomí ďábel. Proti záměrům ďábla měla působit bílá
magie a reverend přiměl domácí otrokyni Titubu, která pocházela z Barbadosu,
upéct kouzelný koláč, kde nejdůležitější ingrediencí byla moč dívek. Pokud by
podle jejího výkladu kouzelný koláč sežral pes, měly čarodějnice křičet
bolestí, a tak se prozradit. Jenže kouzlo nefungovalo. Dívky shodně vypovídaly,
že je v noci navštěvují podivné přízraky a mladší Betty po naléhání ze strany
otce uvedla jako osobu, která ji straší, otrokyni Titubu. Ta se okamžitě stala
podezřelou a skončila ve vězení. Při výslechu přiznala, že za ní přišel ďábel a
přikázal jí, aby mu sloužila. Musela se mu údajně podepsat do jakési knihy.
Když se jí zeptali, kolik je v Salemu čarodějnic, otrokyně odpověděla: „V
Satanově knize jsem viděla devět jmen.“ Další obviněnou se stala žebračka Sarah
Good a poté i Sarah Osborne, obě byly z okraje společnosti. Okruh podezřelých se ale velmi rychle
rozšířil i na zbožné ženy, tak byla obviněna Rebecca Nurse, dosud zcela
bezúhonná členka církve. A během dubna a května 1692 bylo vyšetřováno a
uvězněno mnoho dalších lidí. I dívky pokračovaly v
označování dalších obyvatel Salemu. Pro zatčení podezřelých se stal hlavním
argumentem takzvaný přízračný důkaz, který podávaly postižené osoby – Betty s
Abigail například tvrdily, že je škrtí duch konkrétní ženy a nutí je cosi
podepisovat. Procesy s obviněnými
z čarodějnictví začaly na začátku června a v kolonii se v té době rozšířil
názor, že se v Salemu usídlil sám ďábel. Na rozdíl od Evropy zde ale nepůsobil
žádný církevní soud nebo tribunál – celou situaci měl řešit soud civilní. Také
trest za čarodějnictví byl jiný. V případě, že byl někdo uznán vinným, nečekala
ho smrt na hranici, ale oběšení. První, na koho soudce ukázal, byla Rebecca
Nurse, která byla spolu se čtyřmi dalšími ženami 19. července 1692 kousek za
městem oběšena. Všechny oběti včetně této pětice až do konce trvaly na své
nevině. Hon na čarodějnice probíhal půl roku a v zimě 1692 bylo jasné, že se
komunita věřících začíná rozkládat. Mnozí ze 150 postupně obviněných se k
čarodějnictví doznali v zoufalé snaze oddálit svůj trest. O život nakonec
přišlo 25 lidí a více než třetina obyvatel Salemu skončila ve vězení. Rodiny
byly rozbité a nikdo nikomu nevěřil. Na podzim zůstala pole nesklizená a ve
stájích umíral dobytek. I tak byly vyslýchány stále nové a nové „čarodějnice“. Tou
dobou se už ale začaly množit hlasy volající po zdravém rozumu a kritici
procesů žádali massachusettského guvernéra Williama Phipse, aby běsnění
zastavil. Nicméně ještě v lednu 1693 bylo v dalším kole procesů obviněno a
odsouzeno pět nových „čarodějnic“, tresty už ale nebyly vykonány.
Neodolali jsme a zašli do Salem Wax Musea, je zaměřené právě
na historii města, takže tady najdete figuríny z dob čarodějnických
procesů, stejně tak i z námořní historie a z období založení města. Nechybí
ani slavný rodák ze Salemu, spisovatel Nathaniel Hawthorne, autor Šarlatového
písmene nebo Domu se sedmi štíty, který jsme pak navštívili i v reálu.
Roger Conant, zakladatel Salemu |
Město bylo založeno v roce 1626 a
ve své době bylo významným přístavem, do kterého se sbíhaly obchodní trasy
téměř z celého světa. Jeho námořní éru ukončil až v 19. století výhodněji
situovaný Boston. Během války za nezávislost byl Salem základnou pirátů, kteří potopili
a zajali přibližně 600 anglických lodí. Na konci 18. století se město rozrostlo
natolik, že se stalo šestým největším městem USA a patřilo mezi nejvýznamnější
přístavy. Díky velké prosperitě byly ve městě stavěny domy v tzv. federálním
stylu inspirovaného georgiánskou a neoklasicistní architekturou.
Žádné komentáře:
Okomentovat