V sobotu (8. 7.) jsme ráno
vyrazili ke dvěma palácům Changdeokgung a Changgyeonggung, které se nám zdáli
na mapě dost blízko sebe. Když jsem připravovala itinerář, stále jsem se
potýkala s tím, že se mi některé názvy pletly. Ony jsou podobné, navíc existují
i různé přepisy, které se mnohdy liší dost podstatně od sebe, tudíž bylo na
místě vlastně příjemné zjištění, že jsou paláce, respektive jejich zahrady,
průchozí a vytváří tak jeden komplex, kde ale kontrolují samostatné vstupenky.
Navíc jeden z nich má i Tajnou zahradu, kam je přístup jen v organizované
prohlídce/jinak si prohlížíte sami/, proto jsme tu byli ještě před otvíračkou
(skoro všechny památky jsou od 9:00), abychom se do prohlídky s anglicky
mluvícím průvodcem dostali. Abyste si koupili někam lístek online/udělali na
něco rezervaci, potřebovali jste většinou mít korejské telefonní číslo kvůli
potvrzení rezervace, což jsme neměli, takže jsme všechny vstupy řešili až na
místě. Naštěstí do Tajné zahrady byly ještě ráno volné lístky, a to hned do
první ranní prohlídky, tak jsme si udělali palácové dopoledne. Za vstupenky do
zahrady jsme nic nepřipláceli, platila nám tam ta naše kombinovaná. Jako první
jsme si prohlédli Changdeokgung palace, pak Changgyeonggung palace, z kterého
jsme přešli na sraz ke vstupu do Tajné zahrady a po její prohlídce (asi hodinu)
jsme se zpátky vrátili do prvního paláce a dokončili si svou prohlídku. Ono po
nějakém čase paláce vypadají dost podobně a asi není nutné navštívit všech pět,
ale my si říkali, že když už v Seoulu jsme, tak se do všech podíváme.
V sobotu (8. 7.) jsme ráno
vyrazili ke dvěma palácům Changdeokgung a Changgyeonggung, které se nám zdáli
na mapě dost blízko sebe. Když jsem připravovala itinerář, stále jsem se
potýkala s tím, že se mi některé názvy pletly. Ony jsou podobné, navíc existují
i různé přepisy, které se mnohdy liší dost podstatně od sebe, tudíž bylo na
místě vlastně příjemné zjištění, že jsou paláce, respektive jejich zahrady,
průchozí a vytváří tak jeden komplex, kde ale kontrolují samostatné vstupenky.
Navíc jeden z nich má i Tajnou zahradu, kam je přístup jen v organizované
prohlídce/jinak si prohlížíte sami/, proto jsme tu byli ještě před otvíračkou
(skoro všechny památky jsou od 9:00), abychom se do prohlídky s anglicky
mluvícím průvodcem dostali. Abyste si koupili někam lístek online/udělali na
něco rezervaci, potřebovali jste většinou mít korejské telefonní číslo kvůli
potvrzení rezervace, což jsme neměli, takže jsme všechny vstupy řešili až na
místě. Naštěstí do Tajné zahrady byly ještě ráno volné lístky, a to hned do
první ranní prohlídky, tak jsme si udělali palácové dopoledne. Za vstupenky do
zahrady jsme nic nepřipláceli, platila nám tam ta naše kombinovaná. Jako první
jsme si prohlédli Changdeokgung palace, pak Changgyeonggung palace, z kterého
jsme přešli na sraz ke vstupu do Tajné zahrady a po její prohlídce (asi hodinu)
jsme se zpátky vrátili do prvního paláce a dokončili si svou prohlídku. Ono po
nějakém čase paláce vypadají dost podobně a asi není nutné navštívit všech pět,
ale my si říkali, že když už v Seoulu jsme, tak se do všech podíváme.
Changdeokgung – Palác nejvyšší ctnosti je dalším z pěti královských paláců v Seoulu zapsaných na seznamu UNESCO. Výstavba paláce začala na začátku 15. století a dodnes patří k nejlépe zachovalým stavbám z období dynastie Joseon. Celý areál se nachází na ploše 45 hektarů a kromě 13 dochovaných palácových budov je jeho součástí také slavná Tajná zahrada s dalšími 28 pavilony. Zadní zahrada se může pochlubit gigantickým stromem starým přes 300 let. Palác byl bohužel v roce 1592 vypálen rozhněvanými občany, když královská rodina uprchla ze svého sídla během války v Imjin. Obnoven byl v 17. století.
Namsan Tower v pozadí |
Changgyeonggung
Palace je rozlohou nejmenší z královských paláců, zato se nachází v překrásné
zahradě s jezírky, ta jsou na místě původních rýžových polí, která byla také
součástí paláce, aby králům připomínala spjatost dvora s životem poddaných. V
období japonské okupace bylo s tímto komplexem taktéž velmi nešetrně zacházeno,
část komplexu byla využívána jako ZOO. Zahrada se pyšní nádhernými stromy,
včetně japonských meruněk, javorů, třešní a broskvoní.
Krutou zajímavostí tohoto místa je, že se zde odehrála vražda korunního prince Sado. Sado byl synem krále Yeongjo a narodil se duševně nemocný, vraždil lidi. Jelikož byl ale následník trůnu, obávala se rodina, co by se stalo, kdyby se Sado stal skutečně králem. Aby tomu zabránili, Yeongjo doprovodil svého syna k bráně Seonninmun na východní straně paláce. Sado byl zamčen uvnitř rýžové rakve, kde nakonec zemřel. Manželka Sado, Hyegyong, držela vraždu v tajnosti až do smrti Yeongjo v roce 1776. Tajemství odhalila ve svých pamětech.
Secret Garden. Slavná Tajná zahrada (Biwon/ Huwon)
byla vybudována za vlády krále Taejonga a sloužila jako odpočinková zóna pro
členy královské rodiny, byla určena k rozjímání, studiu či skládání básní.
Zahrada byla udržována co nejpřirozeněji a lidská ruka se jí dotýkala jen v
nezbytně nutných případech. Je to takový obří lesopark s jezírky a pavilony.
Dostanete se sem jen v rámci prohlídky s průvodcem. Prohlídka trvala něco přes
hodinu a stála za to. Průvodkyně říkala, že „okruh“, který návštěvníci vidí
tady v zahradách, se mění podle ročního, něco jiného uvidíte na podzim, jinou
část zase v létě. A že úplně nejhorší doba, kdy navštívit Jižní Koreu, je právě
léto. Protože je horko, obrovská vlhkost a prší. 😊 Nám tady ale v
zahradě počasí vyšlo na jedničku, bylo pod mrakem, nebylo ani tolik horko,
takže jeden z nejlepších dnů v Seoulu co se týče počasí.
Žádné komentáře:
Okomentovat