Ve středu ráno jsme se rozhodli
udělat malý výšlap na vyhlídku, kam se obvykle chodí na východy slunce. Ale
lézt do kopce s davy lidí se nám nechtělo, tak jsme si řekli, že východ
oželíme a projdeme se tam později. Seongsan Sunrise (Ilchulbong) Peak je
symbolem Jeju a je zapsán na seznam přírodního dědictví UNESCO. Je to jedna z
nepůsobivějších přírodních zvláštností na ostrově – 182 metrů vysoký tufový
sopečný kužel, který vypadá jako obří převrácená mísa. Kráter je porostlý
stromy lemovaný rozeklanými skalami. Uvnitř není ovšem jezero, protože půda je
zde porézní. Výstup vede po 500 schodech a trvá asi 20 minut. Já to v tom vedru
lezla půl hodiny a myslela jsem, že to vzdám, ne že by to byl nějak náročný
terén, ale je tu takové teplo a vlhko, že jsem pořád ve stavu, jako bych
vylezla ze sauny. Zprávy, které varovaly před lijáky, vystřídaly zprávy, které
varují před úmorným vedrem. Takže tak. Z
vrcholku je výhled na přilehlou Ilchulbong Beach s černým pískem.
Z výšlapu (poté, co jsme trochu vychladli) jsme se přemístili do muzea nádechových potápěček Haenyeo. Zajímavostí ostrova jsou právě
ony a po celém pobřeží je oslavují sochy. Po staletí se ženy na Jeju zabývají
touto formou rybaření, při němž sbírají řasy, měkkýše, mořské okurky, černé
ježovky, chobotnice a vše ostatní, co se dá pojídat. Pracují jako skupina a o
své úlovky se dělí, vybavení používají prosté – polystyrenové plováky, ploutve,
sítě, nože a harpuny – a žádné kyslíkové bomby. Až donedávna neměly ani
neopreny, ačkoliv se potápěly dlouhé hodiny v jakémkoliv počasí. Jsou schopny
zadržet dech až na 2 minuty a potopit se do hloubky 20 metrů, ty nejlepší až do
36 metrů. Potápění je však mizející profese, v současnosti ji provozuje méně
než 5 000 haenyeo, což je velmi málo oproti 50. letům 20. století, kdy byl téměř
dvojnásobný. Nejstarší aktivní potápěčka má prý 86 let.
Další zastávka...lávové tunely Manjanggul,
nejdelší systém lávových tunelů na světě o délce 13 km. Jeskyně je jedním z
nejdokonalejších lávových tunelů na celém světě a je zapsána mezi přírodní
památníky UNESCO. Výška stropu se mění od 2 do skoro 25 metrů. Samotná jeskyně
přístupná pro turisty je dlouhá cca 1 km. Na konci na vás čeká nejvyšší lávový
sloup –7,6 m. Ten vznikl tak, že tekutá láva na povrchu začne „kapat“ otvorem v
zemi do jeskyně. Byla tu konečně zima, ale zas kaluže vody, kapalo ze stropu a
celkově to bylo opravdu "výživné".
🙂 Je to
oblíbené místo, takže davy lidí...Platí se vstupné.
Nohyung Supermarket je další z digitálních muzeí,
kam jsme se v Koreji podívali. Má to ojedinělý koncept, nejdříve se ocitnete ve
starém obchodě, kde se pak otevřou tajné dveře a vy se vydáte do „jiného
světa“. Moc se mi tu líbilo, ještě více než v ARTE Museu. Opět je vstupné dražší, ale stojí za to.
Žádné komentáře:
Okomentovat