pumpkintravel: Kaňon Verdon

Toto přes 20 kilometrů dlouhého údolí s temně zelenou řekou Verdon trochu připomíná Divoký západ. Kaňon je na horním okraji porostlý olivovými háji s omamně vonící levandulí a patří k nejhlubším (místy až 700 m) v Evropě. Za své jméno vděčí smaragdové zeleni říčky Verdon, (verde = zelený), přítoku Durance, která pramení v horách Col d´Allos ve výšce 2 200 m a je celoročně napájena z tajícího sněhu a srážkové vody. Prvním průzkumníkem kaňonu byl francouzský geolog a speleolog E. A. Martel, který zde byl s malou expedicí již v roce 1905. Turistický chodník, který byl vybudován na dně kaňonu v roce 1928, byl pojmenován Martelova stezka.

My jsme cestou ke kaňonu narazili na ranč, kde se vesele proháněli bizoni, divoká prasátka a rozverní koníci, no... viděli jsme více, než jsme chtěli :))

Point Sublime - z této vyhlídky ve výšce 180 m vedou dvě stezky na dno kaňonu.

Kaňon má svůj pomyslný začátek za městečkem Castellane a mezi skalami se táhne k přehradnímu jezeru Lac de Ste – Croix, které je dlouhé 10 km a 3 km široké, je největším ze čtyř verdonských jezer a na konci kaňonu do něho vtéká říčka Verdon.

Nedaleko leží v horách městečko Moustiers–Sainte–Marie, známé svým fajánským porcelánem, je situováno na západním okraji kaňonu, ve svahu, nad kterým se tyčí dva špičaté útesy. Mezi nimi, na 225 metrů dlouhém laně visí zlatá hvězda, o níž nikdo neví, kdo a kdy ji tam vlastně umístil. Podle legendy to byl údajně rytíř Blacas d´Aups, který byl zajat Saracény během křižáckých výprav ve Svaté zemi. Přísahal totiž, že pokud se živý a zdravý vrátí do své rodné vesnice, pověsí mezi útesy řetěz, na který upevní hvězdu. Přímo pod hvězdou stojí malý románský kostel Chapelle Notre-Dame-de-Beauvoir. Centrum žádného historického centra města v Provenci se neobejde bez nějakého vzorku fajánsu, pocházejícího z doby největšího rozkvětu Moustiers, což bylo v letech 1689 až do konce 19. století. Tehdy bylo Moustiers centrem keramického průmyslu. Tajemství porcelánové glazury fajáns údajně již roku 1668 prozradil Pierru Clérissovi z Moustiers jeden mnich z italské Faenzy. To navždy ovlivnilo místní hrnčířskou tvorbu. Dodnes v této prastaré tradici hrnčířství v Moustiers pokračuje asi 20 hrnčířských dílen.