Polsko 2021 (road trip 5. 7. - 24. 7.) - Hel

Velmi oblíbenou pobřežní částí Pomořanska je Helská kosa, což je úzký dlouhý pobřežní pás lemovaný písečnou pláží. Najdete zde několik osad, ale nejznámější a nejpopulárnější je městečko Hel. Písečný poloostrov měří 35 kilometrů. Tento pás o šířce 150 metrů v nejužším a 3 kilometry v nejširším bodě odděluje Pucký záliv od Baltského moře. Po 1. světové válce byla z okolí Helské kosy vytvořena doslova obranná pevnost a ve 30. letech byl přísně chráněným vojenským prostorem a budování civilních obydlí či hotelů zde bylo zakázáno. V roce 1939 polští vojáci dokonce vyhodili část poloostrova do povětří a udělali z něj vojensky opevněný ostrov. Po 2. světové válce byla Helská kosa dále využívána k vojenským účelům a v 50. letech byla na poloostrově rozmístěna další děla a pevnosti. Dnes jsou tato zařízení zpřístupněna turistům. A že jich tu bylo. 

Zažili jsme tady opravdu šílené zácpy, nabízelo se broukat si Higway to Hell, myšleno ale úplně jinak. Abych řekla pravdu, mě Hel zas tolik neuchvátil, ne že by tu nebylo hezky, ale nějak jsem od toho čekala něco jiného, když každý o tom básnil. Plují sem lodě z Gdaňsku, je to oblíbené místo na výlety, takže to tu podle toho vypadá. Podařilo se nám projít "městečko" ještě před připlutím prvních výletníků, tak to celkem šlo, moře bylo teplejší a čistější než třeba v Gdaňsku. Za výlet to určitě stojí, pokud vám náladu nezlikviduje místní dopravní situace. Těšila jsem se hlavně do místního Fokaria, což je záchranná stanice tuleňů, ale nakonec to bylo takové hmmm.

Turisté do Helu míří hlavně kvůli zdejší skvělé pláži, kterou voda omývá ze tří stran.

já a ty na Helu :)

V 15. století byl ve městě postaven kostel sv. Petra, patrona rybářů, protože obec Gellen tou dobou už čile obchodovala se sledi. Na konci 19. století tu byl vystaven rybářský přístav. Najdete tu muzeum rybářství, ale dovnitř jsme nešli.

Fokarium je malá tulení zoo, ve které se věnují péči o nalezené a zraněné tuleně. Několikrát denně probíhá krmení, ale to jsme neviděli.

Pobřeží Helské kosy je posázeno majáky. Ten helský je červený, má 41,5 metru a jeho světlo je viditelné na vzdálenost až 36 kilometrů. V období od května do září je přístupný veřejnosti, ale vzhledem k frontě jsme nahoru nešli.

Na Helu najdete i přírodní rezervaci Helské duny na úplné špičce poloostrova. Nejvyšší duna zde dosahuje výšky 23 metrů nad mořem. Ale samozřejmě duny na Lebě, jsou duny na Lebě :) Poměrně dlouho nám trvalo, než jsme to našli, pokud se chystáte i do Slowinského národního parku, tak tady je možné v klidu vynechat.

Dalším letoviskem na kose je Jurata, která skýtá velmi bohaté turistické zázemí, ale hlavně má skvělou pláž s molem. Na molo se vstup neplatí a nám se líbilo.