Gdyně (Gdynia) je spolu se Sopoty a Gdaňskem součástí tzv. Trojměstí, které leží v Gdaňském zálivu na pobřeží Baltského moře. Gdyně je s přibližně 250 000 obyvateli druhým největším ze tří zmíněných měst a je zároveň nejseverněji položená. My jsme ji navštívili z Gdaňsku, autem je to cca půl hodiny, ale připravte se na to, že v této oblasti (Trojměstí) jsou šílené zácpy a všude světelné semafory, na kterých si postojíte i v místech, kde je nechápete, ne že ne... tak cesta může trvat i hodně přes hodinu a déle. Naštěstí ráno, vyjíždíme vždy v nekřesťanské hodiny, se to moc nestávalo, tak jsme si postáli až odpoledne při návratu. Výhodou takového cestování je, že nikde nejsou davy turistů (+ není vedro), nevýhodou je často to, že spousta míst otevírá až kolem poledne a to včetně záchodů.... :) Ale třeba v Gdyni jsem tu naši ranní výpravu opravdu ocenila, ráno bylo zataženo, foukalo, celkově to mělo nádherně ponurou atmosféru, tak si představuju Baltské moře. V poledne pražilo sluníčko a všude bylo narváno. Děsí mě místa a la L.A. - pobřežní stráž. Pobřeží má být neutěšené, chaluhy, naplavené dřevo, moře se tříští o skaliska a na obzoru řve racek. :)
Naše první kroky v Gdyni
směřovaly na Jižní molo, které má na délku přes 600 metrů. Má formu umělého
poloostrova vybíhajícího do moře. Bylo postaveno při budování gdyňského
přístavu ve dvacátých let dvacátého století. Nyní slouží jako rekreační
prostor. Na levé straně mola je ukotvena muzejní loď torpédoborec ORP
Blyskawica a za ním školní plachetnice Dar Pomorza, která funguje také jako
muzeum, za ní je přístaviště lodí. Chtěli jsme se podívat do torpédoborce, ale
v pondělí měli zavřeno, tak jsme zavítali do Blyskawice. Mě lodě obecně moc
neberou, ale pokud jste nadšenci, je zajímavé vidět, v jakých prostorech se
cvičí kadeti. V Polsku v době naší návštěvy obecně nikde Covid 19 moc neřešili,
půlka lidí neměla roušky uvnitř a nebo jen napůl pusy, o rozestupech se nedalo
mluvit opravdu nikde. Tady na lodi roušky moc neřešili, ale všechny přinutili
si navléct rukavice. To bylo jediné místo, kde to "zavánělo" nějakým
opatřením, jinak jsou Poláci mnohem větší lempli v poslušnosti než my. Ne že
bychom si mysleli, že nás "uslintaný hadr přes pysk" ochrání.
Marzyciel (Snílek, dirigent vln), který vítá hosty plující do gdyňské mariny, je dvoumetrová bronzová socha chlapce v moři asi čtyřicet metrů od jižního mola.
Snílek |
torpédoborec |
Aleja Statków Pasażerskich je galerie velkých lodí, které navštívily gdyňský přístav. Je vytvořena po vzoru chodníku slávy, jen místo uměleckých hvězd zde najdeme v dlažbě zasazené tabulky připomínající návštěvu velkých lodí v gdyňském přístavu.
chodník slavných lodí |
marina |
Na samém konci mola je umístěno oceánografické muzeum, Akwarium Gdyńskie. Bylo otevřeno v roce 1971 a dnes v něm najdete 7 tematických částí a více než 1 500 převážně vodních živočichů. Akvárium je už hodně zastaralé, nedá se srovnat s asijskými, ale i tak stojí za to, pokud jste v okolí. Líbila se mi sekce korálových útesů. Jo a otevírá v devět ráno, což je příznivé, pokud tady strašíte od rozbřesku jako my :)
Z přístavu jsme se pak přesunuli do části Gdyně - Orlowo, kde je krásné molo (zdarma vstup na rozdíl od Sopot), prošli jsme se po pobřeží, vyšplhali na útes Orlowo a já se nacpala smaženými chobotnicovými kroužky... to ale sluníčko hřálo už tak, že jsem se do Gdaňsku vrátila úplně uvařená. Obecně nás vedro na severu Polska celkem překvapilo, chytili jsme tu nějakou vlnu abnormálních veder, ale nám se to stává celkem často, takže si už pomalu zvykáme :)
Mě nejvíc samozřejmě zaujal šicí stroj:-)))
OdpovědětVymazatten námořnický by prošil i beton, viď :)
Vymazat