Polsko 2021 (road trip 5. 7. - 24. 7.) - Sopot

 Čtyřicetitisícové město Sopoty je známým polským přímořským letoviskem. Nachází se na severu Polska, ve východní části vojvodství Pomořansko a svého času bylo vyhledáváno hlavně společenskou smetánkou. Ve staré slovanštině znamená slovo sopot „pramen“, což by mohlo být odkazem na hned několik léčivých pramenů vyvěrajících v okolí města. Druhou možností výkladu názvu je šumění, „šepot“, potůčku. Největší návštěvnický boom (prý 20 000 hostů ročně) město zažilo těsně před 1. světovou válkou. Od roku 1964 se zde koná mezinárodní hudební soutěž Sopot International Song Festival. 

My jsme do Sopot vyrazili z Gdaňsku na výlet opět velmi brzy ráno. Dokonce se nám tak trochu nechtěně povedl husarský kousek, vstupenky na molo se prodávají od 9:00h, ale my tu byli o dost dříve...a podařilo se mi celkem bez problémů ukecat "ochranku", aby nám umožnila vstup hned (evidentně na molo se může kdykoli), jen jsme na jejich terminálu uhradili vstupné. Zpětně jsme opravdu velmi rádi, že jsem se šla zeptat, jestli by to nešlo dříve, protože původní plán byl počkat až na "otvíračku". Takto jsme měli molo skoro sami pro sebe. Jinak je to opravdu přeplněné turistické místo, jsou tady lázeňské a hotelové pětihvězdičkové resorty s hlídanými slunečníky a na náš vkus moc lidí. Celkem rychle jsme prošli pěší zónu, vylezli si na bývalý maják a vrátili se do Gdaňsku, kde jsme se pak jen tak potulovali. Do Sopot je to zase něco přes půlhodinku autem, pokud nechytnete zácpy, což vlastně jistě chytnete. :) Takže časové údaje jsou zcela "nesměroplatné", Máňo. Pokud vás tlačí čas, Sopoty se klidně mohou spojit do jednoho dne i s Gdyní, na obě místa stačí půl den. My si to ale rozdělili kvůli Fluppy, aby nebyla tak dlouho sama. Do Sopot jsme ji nebrali, na molo pejsci nesmí a já na molo chtěla. A chtěla jsem ho bez lidí...a stalo se. Taky máte takovou radost, když ulovíte turistický profláklý spot bez živé duše? Můj největší úlovek je ovšem bamboo forest v Arashiama v Japonsku...Štěpán by mohl dlouze vyprávět :)  

 

Současné dřevěné molo v Sopotech je se svými 511 metry vůbec nejdelší v celé Evropě, na šířku má 10 metrů a platí se na něj vstup. Dříve se molo na zimu rozmontovávalo. Molo slouží jako rekreační a relaxační zóna, v jeho zadní části je přístaviště lodí a na jeho konci po pravé straně byla vybudována sopotská marina, přístaviště jachet. V minulosti molo sloužilo i jako přístaviště pro velké výletní lodě (zejména v období mezi dvěma světovými válkami, lodě kotvily v určité vzdálenosti od mola a cestující byly mezi molem a výletní lodí převáženi loděmi.

labutě na prázdninách s Sopotech

Sopotský maják je původně součást komplexu balneologického institutu postaveného na začátku dvacátého století. Původně šlo o věž tohoto komplexu, která sloužila i jako komín a pak byla přestavěna na maják.  Od roku 1999 však nesplňuje předpisy a formálně tedy majákem už není. Maják je vysoký třicet metrů a světelný zdroj je umístěn ve výšce dvaceti pěti metrů, má tvar hranolu s ochozem, na který je přístup po točitém schodišti. Je odtud pěkný pohled na moře i molo.

schodiště na maják

Nedaleko mola se nachází svého času nejluxusnější hotel Grand z roku 1927. Jeho výstavba stála 20 milionů gdaňských guldenů a díky přepychovému zařízení a úžasné poloze přímo na pláži lákal i slavné cizince. Koktejl si na místní terase s výhledem na Gdaňský záliv vychutnali Marlene Dietrich, Greta Garbo, Fidel Castro, Charles de Gaulle, Adolf Hitler nebo Vladimír Putin. Ani českým hvězdám nezůstal hotel Grand v Sopotech utajen, navštívili jej třeba Karel Gott nebo Helena Vondráčková. 

Pěší zóna Monte Cassino je 600 set metrů dlouhá a vede od přístavního mola k vlakové stanici ve středu města. Je lemována krásnými domy, galeriemi a bary, avšak její nejvýraznější stavbou je Křivý dům. Ten zde byl postaven v roce 2004 a jsou v něm restaurace, obchody a kanceláře. Projekt budovy byl zpracován na základě návrhu Jana Marcina Szancera a Pera Dahlberga – švédského kreslíře žijícího v Sopotech.

Polsko 2021 (road trip 5. 7. - 24. 7.) - Gdyně

Gdyně (Gdynia) je spolu se Sopoty a Gdaňskem součástí tzv. Trojměstí, které leží v Gdaňském zálivu na pobřeží Baltského moře. Gdyně je s přibližně 250 000 obyvateli druhým největším ze tří zmíněných měst a je zároveň nejseverněji položená. My jsme ji navštívili z Gdaňsku, autem je to cca půl hodiny, ale připravte se na to, že v této oblasti (Trojměstí) jsou šílené zácpy a všude světelné semafory, na kterých si postojíte i v místech, kde je nechápete, ne že ne... tak cesta může trvat i hodně přes hodinu a déle. Naštěstí ráno, vyjíždíme vždy v nekřesťanské hodiny, se to moc nestávalo, tak jsme si postáli až odpoledne při návratu. Výhodou takového cestování je, že nikde nejsou davy turistů (+ není vedro), nevýhodou je často to, že spousta míst otevírá až kolem poledne a to včetně záchodů.... :) Ale třeba v Gdyni jsem tu naši ranní výpravu opravdu ocenila, ráno bylo zataženo, foukalo, celkově to mělo nádherně ponurou atmosféru, tak si představuju Baltské moře. V poledne pražilo sluníčko a všude bylo narváno. Děsí mě místa a la L.A. - pobřežní stráž. Pobřeží má být neutěšené, chaluhy, naplavené dřevo, moře se tříští o skaliska a na obzoru řve racek. :)

Naše první kroky v Gdyni směřovaly na Jižní molo, které má na délku přes 600 metrů. Má formu umělého poloostrova vybíhajícího do moře. Bylo postaveno při budování gdyňského přístavu ve dvacátých let dvacátého století. Nyní slouží jako rekreační prostor. Na levé straně mola je ukotvena muzejní loď torpédoborec ORP Blyskawica a za ním školní plachetnice Dar Pomorza, která funguje také jako muzeum, za ní je přístaviště lodí. Chtěli jsme se podívat do torpédoborce, ale v pondělí měli zavřeno, tak jsme zavítali do Blyskawice. Mě lodě obecně moc neberou, ale pokud jste nadšenci, je zajímavé vidět, v jakých prostorech se cvičí kadeti. V Polsku v době naší návštěvy obecně nikde Covid 19 moc neřešili, půlka lidí neměla roušky uvnitř a nebo jen napůl pusy, o rozestupech se nedalo mluvit opravdu nikde. Tady na lodi roušky moc neřešili, ale všechny přinutili si navléct rukavice. To bylo jediné místo, kde to "zavánělo" nějakým opatřením, jinak jsou Poláci mnohem větší lempli v poslušnosti než my. Ne že bychom si mysleli, že nás "uslintaný hadr přes pysk" ochrání.

cvičná plachetnice

Marzyciel (Snílek, dirigent vln), který vítá hosty plující do gdyňské mariny, je dvoumetrová bronzová socha chlapce v moři asi čtyřicet metrů od jižního mola. 

Snílek

torpédoborec

Aleja Statków Pasażerskich je galerie velkých lodí, které navštívily gdyňský přístav. Je vytvořena po vzoru chodníku slávy, jen místo uměleckých hvězd zde najdeme v dlažbě zasazené tabulky připomínající návštěvu velkých lodí v gdyňském přístavu. 

chodník slavných lodí

marina

 

Na samém konci mola je umístěno oceánografické muzeum, Akwarium Gdyńskie. Bylo otevřeno v roce 1971 a dnes v něm najdete 7 tematických částí a více než 1 500 převážně vodních živočichů. Akvárium je už hodně zastaralé, nedá se srovnat s asijskými, ale i tak stojí za to, pokud jste v okolí. Líbila se mi sekce korálových útesů. Jo a otevírá v devět ráno, což je příznivé, pokud tady strašíte od rozbřesku jako my :)

Z přístavu jsme se pak přesunuli do části Gdyně - Orlowo, kde je krásné molo (zdarma vstup na rozdíl od Sopot), prošli jsme se po pobřeží, vyšplhali na útes Orlowo a já se nacpala smaženými chobotnicovými kroužky... to ale sluníčko hřálo už tak, že jsem se do Gdaňsku vrátila úplně uvařená. Obecně nás vedro na severu Polska celkem překvapilo, chytili jsme tu nějakou vlnu abnormálních veder, ale nám se to stává celkem často, takže si už pomalu zvykáme :)