Ráno po snídani v Hiroshimě nás čekal poměrně dlouhý přesun do Tokya. Přestupovali jsme na Shin Osaka, takže jsme jeli dvěma shinkanseny. Přímý spoj nabízel jen NOZOMI a na ten neplatil náš JR pas. Ráno jsme vyjeli o půl deváté a po jedné odpoledne jsme dorazili do Tokya. Čekal nás pak přesun ještě městským vlakem na Shinjuku a pak slušná půlhodinka bloudění a hledání cesty z nádraží na hotel. I když jsme měli navigaci, přesto jsme se ztratili. Ono vymotat se z největšího nádraží na světě, které spojuje metro, vlaky, shinkanseny, obchodní domy a spoustu "nadlezů a výlezů", není jednoduché. Ztratili jsme se ještě několikrát, než jsme už zvládali bezchybně dojít na správné nástupiště/výlez ven. :) A k tomu jsme táhli už slušně nadité kufry. A venku bylo slušně přes 35 stupňů s 80% vlhkostí.
snídaně v hotelu Flex v Hiroshimě |
ve vlaku |
HOTEL MYSTAYS Nishi Shinjuku v Tokyu byl přesně to, co jsme hledali. Skvělá lokace, pár minut chůze od největšího nádraží na světě. V ceně pokoje byla i servírovaná snídaně, kterou jsme dokonce i několikrát stihli. Bydleli jsme ve čtvrtém patře s výhledem na hřbitov, takže až na to patro jsme si připadali jako doma. :) A hotel měl i pračku se sušičkou, tak jsme si opět mohli za pár yenů vyprat, což bylo příjemné. Pokud budeme mít v budoucnu možnost do Japonska znovu jet, určitě v Tokyu využijeme právě tento hotel. Je levnější než okolní a služby jsou zcela dostačující. Na recepci byl zdarma espresso kávovar a v okolí spousta restaurací a obchodů. Já mám celkově Shinjuku asi z Tokya nejraději, je tu vše, takové lidské mraveniště.
Po krátkém restartu na pokoji jsme šli prozkoumávat okolí hotelu. Na programu jsme měli jen Sky tree věž, protože bylo slunečno, tak jsme chtěli využít volný čas a podívat se na město z výšky, i tak byl trochu opar a Fuji samozřejmě vidět nebyla. Mimochodem japonské toalety mi chybí už teď, všechny vymoženosti od vyhřívání prkýnka, různé oplachy, zurčení potůčků a zpěv ptáků, abyste neděsili zvuky okolí... Bomba!
Tokyo Sky Tree
Tahle japonská kráska je
vysoká 634 metrů, je to tedy nejvyšší vysílací věž na světě. Veřejnosti
byla otevřena v roce 2012. Město potřebovalo novou telekomunikační věž
zejména kvůli nedostatečné výšce současné Tokijské věže (333 m), kterou
obklopují výškové budovy, takže nešíří signál v dostatečném rozsahu a kvalitě. Unikátní stavba, která je druhou nejvyšší na světě hned po
dubajském mrakodrapu Burdž Chalífa, se jmenuje příznačně Tokyo Sky Tree neboli
Tokijský nebeský strom. Výška 634 m byla zvolena pro snadné zapamatování.
Číslice 6 (japonsky mu), 3 (sa) a 4 (ši) spolu tvoří jméno Musaši, což je starý název
oblasti, kde věž stojí. Vyhlídkové plošiny se
nachází ve výšce 350 a 450 metrů. Stojí to za to.
Večeři jsme si dali v nějakém lokálním sečuánském bistru a bylo to dobré, mastné, ale dobré. A úplně jsme koukali, jak se mezitím venku setmělo. V sedm už se smrákalo a v osm totální tma...i když tady mezi neony asi úplně nehrozila.
Žádné komentáře:
Okomentovat