Taiwan 12/7/2025

 Sobota 12.7.

Jestli můžu něco potvrdit z cest na Taiwan (toto je naše třetí – 2014, 2017 a teď), tak je to, že o víkendu je všude mnohem a tím myslím MNOHEM více lidí, stojí se nekonečné fronty na autobusy, metro, lanovky… takže se snažím na víkend volit vždy program tak, aby se nějak rozptýlilo. I proto padla volba na Tamsui. Navíc to tam mám opravdu ráda. Tamsui je historická čtvrť na severu Taipei, která je známá svým koloniálním dědictvím, krásnými výhledy na řeku a stánky s jídlem Dostanete se tam červenou linkou metra, je to konečná zastávka. Odtud jsme jeli autobusem R26 na další konečnou Fisherman’s Wharf, kde jsme začali naše toulání (rozuměj pajdání) po městečku. Začali jsme procházkou přes Lover's Bridge, který získal své romantické jméno díky datu otevření (14. únor), most má tvar lodi. Pak jsme se procházeli po mole a vychutnávali ospalou atmosféru.

Chrám Tamsui Longshan, který se nachází v uličce staré Tamsui a je skrytý na trhu. Byl postaven v roce 1858. No a pak jsme se toulali po promenádě Tamsui River Walk a trochu nakupovali na Tamsui Old street.

Odtud jsme se autobusem posunuli do pevnosti Fort San Domingo, která byla postavena Španěly, poté byla ve vlastnictví Holanďanů, Britů… až byla předána do vlastnictví Taiwanu (1890).  V rámci vstupenky můžete navštívit několik pokojů v hlavní budově, které Britové nechali tak, jak je v 60. letech 19. století převzali. Vstupné je 80 taiwanských dolarů.

Nahlédli jsme do kampusu Aletheia University a Oxford College. Univerzita Aletheia (jako „Oxford College“) byla založena v roce 1882 a má areál kampusu v evropském stylu, se vzrostlými stromy, krásně upravenými trávníky, a dokonce jezírkem pro želvy/koi kapry.

Jednu zastávku (stanice Hongshulin MRT) od Tamsui se nachází River Mangrove Area. Byl trochu oříšek najít vstup, protože v prostranství před je obří stavba, vchod na trail byl zavřený a my to museli celé obcházet, což mojí noze moc nepomohlo, takže někde v těchto místech jsem musela kapitulovat a odplazit se zpátky k metru a jít skučet na pokoj. I tak jsme zvládli 10 km, takže se noze nedivím. 😊 Zvládli jsme aspoň kousek procházky po chodníčku v přístupné mangrovové bažině. Tento typ mangrovů, který se obvykle vyskytuje v ústích řek, se přizpůsobil slaným vodám, které se omývají s přílivem a odlivem. Toto prostředí je také plné říčních ptáků, jako jsou volavky a sluky, a v oblasti je více než 30 druhů krabů. A taky jsme v Tamsui zašli do kavárny Starbucks ulovit hrníček do mé sbírky.

Taiwan 11/7/2025

 Pátek 11.7.

Budím se s nesnesitelnou bolestí nohy, která se během dne jen zesiluje, nebo zeslabuje, nemizí, tak tomu musíme přizpůsobit program. Chodit spíš méně než více, ale pršelo jen málo, tak nám to bylo líto, že neuvidíme víc míst, ale prostě to nešlo. Začali jsme ráno botanickou zahradou, takovou oázou klidu uprostřed města. Její historie sahá až do roku 1921 a najdete tu přes 1 500 druhů rostlin z celého světa, včetně palem, lotosů, kapradin, orchidejí a dalších exotických rostlin. Nachází se zde i malebné jezírko plné rozkvetlých lotosů. Neplatí se žádné vstupné. Je to místo, kam spíš chodí místní cvičit, piknikovat a relaxovat, nám se tu moc líbilo. 

Pak jsme se podívali do chrámu Xingtian, prý je jedním z nejpopulárnějších na Taiwanu. Reprezentuje soulad konfuciánství a buddhismu a byl dokončen v roce 1956. Je zasvěcen bohu Guan Yü, kterého lidé považují za patrona podnikání a prosperity.

A i když pršelo a bylo zataženo, kolem poledne jsme jeli na vyhlídku Taipei 101, venkovní plošina byla samozřejmě kvůli dešti uzavřena, ale i tak bylo něco vidět. Taipei 101 byl se svými 508 metry mezi lety 2004 a 2010 nejvyšší budovou na světě. Tvarem připomíná obrovskou bambusovou hůlku a dosud se v něm nachází nejrychlejší výtah na světě (rychlost až 1010 metrů za minutu). Pod střechou visí na lanech 660 tun těžké ocelové závaží. Zmenšuje vychylování vrcholu stavby asi o polovinu. Konstruktéři věže spočetli, že se při zemětřesení jako vahadlo zhoupne vždy na opačnou stranu, než by se vychýlila věž. To zabrání většímu rozkyvu stavby a zvýší to její odolnost. A protože je to rarita, rozhodli se neskrýt kouli v technické šachtě, ale naopak z ní udělali podívanou a kolem otevřeli prosklený ochoz k potěše turistů v 88. patře.

A ze 101 jsme se vydali do nedaleké 44 South Military Village. Jedná se o nejstarší vojenskou vesnici v Taipei, založenou v roce 1948 pro rodiny vojáků. Kolem dokola mrakodrapy a tady původně stavby ze dřeva, betonu a bambusu. Opravdu velký kontrast. Je tu i malé muzeum, jak se zde žilo. Pokud budete v okolí Taipei 101, určitě sem zajděte.

 

 

Taiwan 10/7/2025

Čtvrtek ráno – operativně řešíme, co budeme dělat vzhledem k tomu, že prší. Naletěli jsme předpovědi počasí (a to ji sledujeme po hodinách), že dopoledne pršet nebude v městečku Wulai, kam jsme měli naplánováno jet jiný den. Tak volba byla jasná. Jenže zatímco jsme do něj cestovali (metro a pak autobus), předpověď byla upgradována na lije všude a pořád 😊 Tak tady si prostě nevybereš, ale i tak jsme si výlet užili. Wulai je domovem kmene Atayal, jednoho z původních domorodých kmenů Taiwanu. Městečko je známé svými přírodními horkými prameny, ale to v tom vedru úplně neoceníte. Naše první zastávka byla u visutého mostu přes řeku Nanshi, který je ale momentálně bohužel zavřený, protože byl poničen tajfunem. A tak jsme se kochali pohledy na chrám Wulai Fude pouze z druhého břehu. Říká se, že to byl první buddhistický chrám založený v Taipei. Pak jsme si prošli Wulai Old Street, kde jsme si dali batátový placek a vařenou kukuřici. Vydali jsme se k Wulai Mini Train, což je historický vláček, který původně sloužil k přepravě dřeva, byl postaven už v roce 1928. Současné vagonky jsou samozřejmě turisticky upravené. 😊Trať má 1, 6 km. A vede od Wulai Old Street k Wulai Waterfall, vodopád je vysoký 80 metrů a je to jeden ze symbolů Wulai. Nakonec jsme ještě nakoukli do Wulai Atayal Musea, kde je expozice o životě původního kmene. Muzeum je zdarma a klimatizované, což je důležitá poznámka. Pak už jsme se zpátky přesunuli do Taipei a šli na obědo-večeři a nakupovat.

Taiwan 9/7/2025

 

Středa 9. 7. 2025

Náš první celý den, chtěli jsme původně dopoledne jet lanovkou na čajové plantáže, protože mělo pršet jen do devíti a pak až odpoledne, no ukázalo se, že předpověď déšť trochu neodhadla a lilo skoro celý den, tak jsme operativně změnily plány a šli do ZOO, která je hned vedle stanoviště Maokong gondoly. Vstupné je 100 taiwanských dolarů, což je asi 78 Kč. Nenechte se mýlit, že to bude o ničem, když je cena taková levná. ZOO je jedna z nejhezčích, co jsme ve světě viděli (nej je asi Singapore). ZOO Taipei patří k největším a nejlepším v Asii, byla založena v roce 1914 a rozkládá se na 165 hektarech. Je opravdu obrovská, zvířata mají krásné velké výběhy, navíc pavilony jsou zasazeny do zeleně, opravdu doporučujeme. A hlavně mají pandu!!! A tu my máme moc rádi. Ráno jsme stihli bufetovou snídani, která je v ceně našeho pokoje. Vypadalo to na první pohled moc hezky, ale většina jídel bohužel příliš jedlá nebyla. Ale co už, stejně ji většinou nestihneme, protože na výlety vyrážíme dříve. 😊

Odpoledne přestalo asi na dvě hodinky pršet, tak jsme nakonec přeci jen vyrazili na Maokong Gondolu. Bohužel jsme už nezvládli udělat procházku po čajových plantážích v horní stanici, protože už jsem skoro nedošlápla na nohu, a navíc začalo zase pršet. Odjela jsem na Taiwan s nedoléčeným zánětem v noze a dost mě to limituje, bolest a postupné otékání do vizuálu buřtíka mě asi budou provázet zbytek cesty, protože klidový režim moc nepřipadá v úvahu. Snažíme se aspoň částečně udělat program, který jsem nachystala. V Koreji jsme byli nuceni hodně přizpůsobovat všechno monzunovým dešťům, tady se k tomu ještě přidal můj zdravotní stav. Ale zas tu tolik nelije jako loni v Seoulu. Na Taiwan jsme odlétali v pondělí, tedy v době, kdy tu udeřil tajfun. Severní části ostrova se to ale naštěstí tolik nedotklo. Jen nám bude skoro každý den pršet. Koupila jsme si obří deštník 😊 Z lanovky jsme vystoupili v prostřední stanici Zhinan temple station a zašli se podívat ke stejnojmennému chrámu v kopcích. Chrám kombinuje prvky taoismus, buddhismu a konfucianismu a je jedním z nejposvátnějších taoistických chrámů na ostrově.

No a středu jsme pak zakončili v restauraci Modern Toilet Restaurant, což byl trochu úlet. Sedíte na záchodových mísách, jídla jsou stylizovaná do tvarů, které vás nenechají na pochybách, že jste v „záchodové restauraci“. Byli jsme zde v roce 2017, tenkrát to byl „hit“. Dnes už mi to připadalo dost vyčpělé, jídlo bylo průměrné a na místní poměry i drahé. Platíte za „zážitkové“ prostředí, otrávená a velmi nešikovná obsluha tomu moc nepřispěla. No nevstoupíš dvakrát do téže záchodové mísy… příště už jíme zase na trhu, kde je to taky zážitkové, a navíc dobré a levné.

 

Taiwan 2025 - přílet

A začíná tajwanské dobrodružství, klasicky ubytování v letištním hotelu ve Vídni, dobrá snídaně a za pár hodin letíme, teda doufáme, protože dnešní předpověď počasí pro Taipei se omezila na slovo typhoon.  Jojo…. Tak nám přeju šťastný let a hlavně přistání. Taipei, už jedem!

Když jsem doma plánovala, co budeme po příletu dělat, tak nějak jsem nepočítala, že už jsme mladé vykopávky, plus můj nedoléčený zánět šlach v noze…. No suma sumarum po skoro 13 hodinách v letadle v basic economy jsme ráno o půl šesté přistáli v Taipei. Báječná vidina toho, že máme celý den na program ještě před tím, než se budeme ubytovávat, byla okamžitě přetransformována na noční můru. Bylo nám jasné, že to prostě nedáme. Nespali jsme, Štěpán se potácel jako zombie a měl krvavé oči, já pro změnu nohu nateklou jako špekáček s bolestivostí level milion. Byli jsme stateční a přiznali si, že highlight dne bude přesunout se na hotel a škemrat o early checkin. Emigračním jsme prošli za pár minut, na kufry ale čekali skoro hodinu, no naštěstí přišly. Koupili jsme si easy card na metro, lístek na vlak do Taipei, letiště je rychlovlakem asi 40 minut od centra města. Na hotelu jsme byli před devátou, naštěstí za poplatek umožňovali ubytování hned ráno. Mimochodem jídlo na palubě bylo celkem poživatelné. China Airlines mile překvapila. Servis sice nic moc, ale poživatelnost 8/10. Po pár hodinách spánku jsme si na trhu koupili slavnou Ah Chung Flour Rice Noodles (tenké „flour rice“ nudle ve výrazně hustém vývaru připraveném z bonito vloček (sušené tuňákové vločky), nakrájená vepřová střeva… no Taiwan), zblajzli ji na hotelu a usnuli na dalších pár hodin. Bydlíme v hotelu Green World Hotel – Zhonghua, máme krásný výhled z pokoje v 10. patře a celkově pokoj ok, obří vlastní onsen, já jsem spokojená. 😊 Hned u hotelu je stanice metra a pár kroků od slavného Ximendingu. 

No a po vydatném odpočinku jsme se prostě jen tak do setmění toulali, čistě náhodou jsme zavítali do Pop Martu, kde jsem doplnila sbírku Hirono figurek do mého obludária. Ulovila jsem i novou Skullpandu. Stihli jsme ještě večer Rainbow Crosswalk v Ximendingu, teď už je až do konce července „under constration“. Duhový přechod byl instalován v září 2019 po legalizaci manželství osob stejného pohlaví na Taiwanu  v květnu téhož roku. No a nechyběl ani ikonický Red House, což byl první veřejný trh tady. Budova je charakteristická svým osmibokým tvarem a červenými cihlami, které jí daly název. Navrhl ji japonský architekt Kondo Juro, který zkombinoval západní a japonské architektonické prvky. Uvnitř budovy se nachází obchody s originálními řemeslnými výrobky, kavárny a galerie.