Japonsko 21. 7. 2026 - Kamakura

Úterý 21.7.

V úterý jsme jeli na výlet do Kamakury. Nejdříve JR vlakem a pak jsme přesedli na Enoden Line, což je malá železniční trať spojující Kamakuru, Hase, Enoshimu a Fujisawu. Vláček jede částečně po pobřeží, tak je to hezká vyhlídková jízda. Náš první navštívený chrám byl Hasedera. Je to buddhistický chrám na západní straně Kamakury. Stojí na svahu hory Kannon-zan a areál je rozdělen do více úrovní propojených schodišti a chodníky. V areálu se nacházejí zahrady, vyhlídkové terasy směrem k pobřeží, menší náboženské objekty, najdete tu také malou jeskyni. Se Štěpánem jsme se shodli, že je to pro nás ten nejhezčí chrám, ve kterém jsme byli, a nechali jsme tu na tajném místě zelený kamínek pro naši Fluppy, který jsme si přivezli z domu za tímto účelem. Je to náš způsob, jak dušičku navázat.

Z chrámu Hasedera jsme došli asi k nejznámějšímu místu Kamakury, k chrámu Kotoku-in, který je známý především díky obrovské bronzové soše Velkého Buddhy Kamakury- Daibutsu. Pak jsme přejeli do Kamakury, prošli si Komachi-dori, což je hlavní nákupní ulice v centru Kamakury. Nacházejí se tu obchody se suvenýry, keramikou, hůlkami, noži, módou, sladkostmi… Dali jsme si matcha zmrzlinu, já si koupila náušnice a neodolali jsme ani krekrům z místní speciality, ze shirasu, tedy malých bílých rybek. 

Ulicí jsme došli až k areálu Tsurugaoka Hachimangu, je to hlavní šintoistická svatyně Kamakury a historické centrum města spojené s rodem Minamoto a vznikem kamakurského šógunátu. V Kamakuře je spousta svatyň a chrámů, známe je z minulosti, ale opět jsme už byli tak uvaření z vedra, že jsme to prostě vzdali a nešli dále, bylo nám to líto, ale to opravdu nešlo.

Vlakem jsme se vrátili zpět do Tokya, já si udělala radost v Lush a koupila si slavné žluté boty s černými pruhy v Onitsuka Tiger, model je MEXICO 66 – Yellow/Black. Často se jim přezdívá „Kill Bill“. Proslavila je Uma Thurman jako Nevěsta ve filmu Kill Bill. Žluté boty s černými pruhy ladily s jejím ikonickým žlutočerným kostýmem. Celý její vzhled byl poctou Bruci Leemu, který měl podobný žlutočerný kostým a boty ve filmu Game of Death. Na večeři jsme se rozšoupli a zašli do Gyukatsu Kyoto Katsugyu, což je japonský řetězec specializovaný na gyūkatsu – hovězí řízek v tenké křupavé strouhance. Uvnitř bývá maso růžové až téměř syrové a jednotlivé plátky si můžete krátce dopéct na malé rozpálené plotýnce u stolu. Dali jsme si prémiové wagyu a chrochtáme ještě dnes.

26. 7. 2019 - Kamakura a okolí- Tokeiji, Engakuji, Meigetsuin, Kenchoji, Great Buddha

V pátek jsme si udělali výlet do  Kamakury. Nachází se zde spousta chrámků a chrámů rozptýlených kolem dvou vlakových stanic. Vystoupili jsme na Kita-Kamakura a pár minut chůze od nádraží se nacházel náš první cíl. Nikdo tu nebyl a nám se moc líbila atmosféra mechem porostlých hrobů ve skalách obklopených bambusem. V roce 1285 byl postaven tichý chrám Tokeiji, který byl později známý spíše pod názvem „Rozvodový chrám“. Byl totiž zbudován jako konvent v době, kdy směli o rozvod žádat jen muži, pokud však v chrámu strávila žena tři roky, mohla tak učinit také ona. V roce 1873 bylo umožněno ženám žádat o rozvod veřejně a tak se Tokeiji stal chrámem.

Největším ze zdejších zenových komplexů je Engakuji z roku 1282, který je doslova ukrytý mezi vzrostlými stromy. Chrám založil regent Tokimune a udělal z něj významné meditační centrum. Také dnes se zde pořádají veřejné kurzy meditace. Velká část chrámu byla zničena během zemětřesení v roce 1923, podařilo se dochovat alespoň 17 z jeho celkových 40 vedlejších chrámů. Chrám byl následně zrekonstruován a byl mu ponechán i typický zenový půdorys.

 

hortenzie

Dalším zenovým chrámem, který jsme navštívili, byl Meigetsuin, kterému se také říká chrám hortenzií.  Je obklopený nádhernými zahradami a byl založený v roce 1160. Kromě hortenzií je zahrada poseta také kosatci a dalšími květinami.

 

hrob Hoja Tokiyori

Předním z pěti zenových chrámů v Kamakuře je Kenchoji. Je totiž nejstarším japonským chrámem, odkud se šířilo učení zen. Postaven byl v roce 1253 a původně se skládal ze sedmi hlavních objektů a 49 vedlejších chrámů – do dnešních dní se jich však před požáry podařilo ubránit jen deset z nich. 

Vedle brány do chrámu je vidět zvon z roku 1255, který opatřil nápisem sám zakladatel chrámu, Hojo Takiyori. 

 

 

Z Kenchoji jsme se vydali s malou občerstvovací pauzou (matcha zmrzlina musí být) k symbolu Kamakury - k Velkému Buddhovi. Dojedete tam soukromým vláčkem (Enoden železnice) přímo z Kamakury. Vystoupili jsme na zastávce Hase a odtud je to asi 10 minut chůze. Nemůžete to minout, jde s vámi dav. :) 

Hlavním symbolem Kamakury je 13,5 metrů bronzová socha Daibutsu z roku 1252, která byla odhalena až následkem velké přílivové vlny tsunami. Váží 850 tun a znázorňuje pozici Amida Buddhy (Milosrdného), který vyzařuje hluboký klid. Kolem Buddhy byl chrám, který zničila vlna tsunami v roce 1495. Buddha má zdeformované proporce, aby se díval na lidi před ním (podle řeckého principu perspektivy přineseného hedvábnou stezkou). Během staletí dokázala socha přečkat vlny, požáry, zemětřesení i časté tajfuny. Z hlediska bezpečnosti byly raději do jejího podstavce nainstalovány tlumiče.  

Večer jsme podvedli ramen se soba nudlemi. Opět jsme zavítali do podzemí nádraží Shinjuku, kde je spousta malých bister. Dali jsme si Kamonan soba se zelenou cibulkou a kachním prsem. Bylo to tak dobré, že jsme tam jedli i další večer.