12. 7. 2019 - Arashiyama

Dobré ráno z Kyota. Dneska jsme vyrazili opravdu velmi časně na nádraží, abychom stihli první možný ranní vlak (vyjíždí v 5.31) do Arashiyamy. Hlavním cílem dne bylo navštívit ikonický symbol Japonska - bambusový háj. Uvidíte-li někde umělecké záběry z Japonska, téměř jistě bude i nějaký ten právě odtud. Tento bambusový lesík je volně přístupný a neplatí se žádné vstupné, takže pokud chcete fotky bez lidí, vyrazte před šestou ráno. Později je tu nacpáno lidmi, šli jsme si to odpoledne ověřit...a nestačili jsme se divit. V šest ráno se objevil sem tam japonský běžec, vychutnávali jsme si zpívání ptáků a šumění bambusu, byl to jeden z nejhezčích zážitků v Japonsku. To místo je skoro magické, ale opravdu musíte oželet spánek a přijet brzo. Vlak jede z Kyota asi 15 minut a pak ještě 10 minut chůze od zastávky JR, ale stojí to opravdu za to. Vezměte si s sebou repelent, protože já byla po procházce lesíkem jako hyena skvrnitá, evidentně japonským moskytům evropská krev moc chutnala.

Bambus má v japonské kultuře významnou roli. Je využíván na topení, jako stavební materiál, v kuchyni ho používají jako podložku na rolování sushi. Je velice silný, pevný a stabilní. V případě zemětřesení se tak radí hledat úkryt právě v bambusovém lese, který je mnohem bezpečnější než města plná budov či běžné lesy. V tradiční kultuře bambus symbolizuje čistotu a nevinnost a během festivalů či při stavění chrámů se používá k odhánění ďábla. 

A takto vypadá bambusový háj pár hodin poté...

A další poklopy do sbírky...

Kousek dál u soukromého nádraží využili popularitu bambusového lesíka a vytvořili Kimono Forest :)

Po procházce bambusovým lesem jsme se vydali přes most Togetsu-kyo k řece, chvilku tu relaxovali, dali si snídani a před devátou jsme došli ke vstupu do Iwatayamy. Opět jděte hned ráno (otevírá se v devět), užili jsme si procházku i opice relativně bez lidí, když jsme po dvou hodinách sestupovali z hory, šly proti nám davy... a to nechceš!

rýžový koláček s hroznovou náplní

Opičí hora - Monkey park Iwatayama

Opičí park je vlastně taková rezervace, kde žijí sněžné opice ve volné přírodě. Po zaplacení vstupu musíte šlapat do kopce asi 20 minut. Není to žádná hrůza, ale v létě, s 80 % vlhkostí, se vyšplháte nahoru jako po návštěvě sauny. Odměnou jsou volně pobíhající opice. Příchozí musí dodržovat pravidla, nescházet z cest, nesahat na opice, nekrmit je mimo vyhrazený prostor. Jediné místo, kde se může opicím dát ovoce, je chatka na vrcholu hory, kde se předem připravené dobroty (prodávají je tu), podají přes mříže, ke kontaktu s opicí dojde tedy jen omezeně. Samozřejmě si musíte předem i potom vydesinfikovat ruce.

malý chrámek u vstupu

Schody k vrcholu

krmení opic je dovoleno jen přes mříže

výhled z vrcholu

relax mezi opicemi

opičky loudí pamlsky

pokud nechcete šlapat, jde to i jinak...

Po procházce městečkem jsme se rozhodli navštívit "soví kavárnu". Nikdy jsme v žádné takové nebyli. U nás jsou rozšířené kočičí verze už celkem běžně, ale v Japonsku je možné navštívit soví, psí, kočičí, ježčí, vydří...kavárnu s plazy (tam by mě nikdo nedostal ani zdarma). Prostě všemožná havěť. Není to samozřejmě místo, kde vám dají něco k jídlu nebo pití. Zaplatíte vstup  a můžete si na zvířátka sáhnout, vyfotit si je, prohlížet si je zblízka. Platí samozřejmě pravidla, která je nutné dodržovat. No místo to bylo kontroverzní, nejsem si jistá, jestli to je to pravé ořechové, ačkoli vás všude ujišťují, že sovičky jsou spokojené a netrpí. 

 

 

 Po návštěvě kavárny jsme si dali kyselé japonské okurčičky a zamířili k chrámu Tenryu-ji, který jsme měli naplánovaný jako jediný v Arashiyamě. Z Kyota jsme už byli trochu přesyceni. Chrámy a zahrady jsou krásné, ale prodíráte-li se davy, už to nemá to kouzlo.

Uprostřed bambusového háje stojí zenbuddhistický chrám Tenryu-ji se šintoistickou svatyni Nonomija. Je to vskutku turistické místo, ale i tak se nám návštěva líbila. Je možné prohlédnout si jen zahrady, nebo si doplatit vstupné i do chrámu, myslím, že to stojí za to. Ráno by to bylo určitě lepší, ale to jsme byli v bambusovém háji.

hortenzie

a zase ten bambus

Po prohlídce jsme se rozhodli zpáteční jízdu absolvovat scénickým turistickým vláčkem, který vede přes údolí, a máte možnost se kochat okolím. Teď v létě to za moc nestálo, ale na jaře, když kvetou sakury, nebo na podzim, když se zbarvují japonské javory, to musí být krása. 

je libo batát?

rýžové políčko

a zpět do Kyota

vyhlídka na nádraží

A večeře opět v ramen restauraci, tentokrát Ramen Iroha, celkem jsme ochutnali několik druhů a každý je úplně jiný, i když to tak třeba na obrázku nevypadalo.