30. - 31. 7. 2019 - Tokyo - Ueno ZOO, Sumo Museum a letíme domů

Zoologická zahrada Ueno je nejstarší ZOO v Japonsku. Byla založena roku 1882 a v průběhu let se výrazně rozrostla. Nyní je domovem více než 2600 zvířat (464 různých druhů. V roce 1972 sem dorazily první pandy velké z Číny. Japonský dotek dodává zahradě čajový dům a pětipatrová pagoda, významná kulturní památka, která je součástí bývalého chrámu Kaneidži. My jsme sem šli hlavně na pandy. Byla na ně opravdu dlouhá fronta a nesmělo se zastavovat, takže fotky nic moc, ale pandy byly ráno docela čilé a baštily bambus. Obecně bylo v ZOO opět hodně čínských turistů, tak to mělo opravdu ten čínský náboj - panda se musela cítit jako ve své domovině. :) Vlhkost byla ten den vražedná, takže jsem kolem poledne skoro kolabovala z horka, pokus schovat se u ledních medvědů se ukázal jako nesmyslný, jelikož pavilón nebyl chlazený a bylo v něm ještě větší vedro než venku. Ze Zoo jsme odešli dříve, ale to se opravdu nedalo. Udělali jsme ještě krátkou zastávku na Sumo Stadionu, kde je i malé muzeum, ale nesmí se tam fotit. No a zbytek dne jsme strávili posledními nákupy...ještě že jsou obchody klimatizované. Zpětně mi bylo líto, že jsme ještě nezašli do zahrad v Shinjuku, ale za přehřátí to nestálo. 

hodinu před otevřením

fronta na pandu

 Dost času jsme strávili pozorováním tapíra, zrovna měl svačinku...nebyl to sice tapír s kabátkem, ale co už...

můj oblíbený Shoebill

Na východním břehu řeky Sumida leží čtvrť Ryogoku, která je známá také jako Sumo Town a je soustředěná především v okolí obrovského Sumo Stadionu, který pojme až deset tisíc diváků. Zápasy se tu odehrávají třikrát ročně, a to v lednu, květnu a září. 

saké

poslední sashimi

takto dopadly mé boty, nepřežily putování po Japonsku

japonské yeny

No a ve středu ráno nás čekala už jen cesta na letiště a 11 hodin v letadle do Vídně. Let byl bezproblémový, zase jsme měli exit row, tak místo na nohy bylo dostatečné. :) Do Vídně jsme přiletěli po šesté večer, noc jsme měli zamluvenou v letištním hotelu NH Vienna Conference, který z našich cest už dobře známe. Večer jsme doslova odpadli. Ráno si dali opulentní snídani (zdejší švédské stoly stojí za to) a přes nákupní centrum (Primark musí být) jsme se vydali směr domov. Hned u hranic nás čekala kolona...a pak ještě několikrát. Doma je doma...

Hotel ve Vídni...